„Automatizace je žhavé téma, realizací nám neustále přibývá,“ říká Ondřej Svoboda

Společnost Misan vnímám jako dodavatele obráběcích strojů, strojů pro 3D tisk kovů a producenta automatizačních řešení. Jakou roli hrají ve vaší strategii tyto tři oblasti? 

Ondřej Svoboda: Dodávky obráběcích strojů, to je naše tradice od poloviny devadesátých let minulého století. Dlouhodobě je to ten nejsilnější pilíř našeho podnikání. Automatizace je horké téma dne a počty realizací nám přibývají. Kovové aditivní technologie jsou také horké téma, ale spíše se o něm hodně mluví. V České republice se zatím moc nerealizuje. 

Média 3D tisk milují. Jaká je ale podle vás realita v aditivní výrobě z kovových materiálů? 

V českém průmyslu zatím po těchto řešeních není velká poptávka. A pokud se zákazník objeví, tak se na něj všichni dodavatelé 3D tisku vrhnou jako šelmy. Jedním z důvodů malého zájmu je bohužel skutečnost, že českých firem, které si vyvíjejí vlastní výrobky, a mají možnost už od počátku volit i výrobní technologii, tedy třeba 3D tisk, je poměrně málo. 

Navíc aditivní výroba z kovových materiálů je pořád trochu džungle. Koexistuje zde řada technologií a metod, které se předhánějí, ale žádná se dosud neprosadila jako standard. A samozřejmě je problémem poměrně vysoká pořizovací cena. 

Misan v současné době nabízí tři technologie: stroje pro spékání kovového prášku laserovým nebo elektronovým paprskem od firmy GE Additive. Dále máme v nabídce hybridní stroje pro navařování kovového prášku přímo v obráběcím prostoru strojů Okuma. GE Additive už má také druhou generaci strojů s technologií binder jetting, ale dosud ji nabízí jen vybranému okruhu zákazníků. Těším se, až tuto produktivní metodu nabídne veřejně. 

Naše portfolio má co nabídnout a je jen otázkou času, kdy se kovová aditivní výroba široce prosadí. Také si užíváme svěží vánek, který na nás strojaře ze strany 3D tisku fouká. Konzervativnost velí navrhovat všechno rotačně symetricky nebo pravoúhle. Zatímco 3D tisk není tak svázán technologií a umožňuje větší svobodu designu. Ukazuje jinou strojařinu, která je čistá, inspirovaná přírodou, futuristická a láká mladé lidi. 

O automatizaci jste řekl, že je žhavým tématem. Pokud se nemýlím, výrobu automatizačních řešení máte v rukou od nápadu, přes konstrukci až po finální realizaci. Jsou vaše projekty vázané jen k vámi prodávaným obráběcím strojům?

Preferujeme automatizaci ke strojům z naší nabídky, ale dokážeme splnit i jiné požadavky zákazníka. V automatizaci máme v zásadě tři možnosti. Nejraději realizujeme vlastní projekty, od návrhu až k oživení u zákazníka. Druhá možnost je využít řešení od výrobce stroje, což jsou takové polotovary, ke kterým je potřeba dořešit řadu detailů (třeba zásobníky materiálu, měření a podobně). Třetí skupinu tvoří krabicová řešení, ta bývají hodně univerzální, dají se připojit v podstatě k libovolnému stroji, ale nejsou moc pružná. To je často kámen úrazu, protože v této cenové kategorii většina zákazníků čeká, že jim kouzelný balíček splní všechny jejich individuální požadavky. To ale většinou není v možnostech těchto, jak já říkám, krabicových řešení. 

Automatizaci se bude věnovat jedna z prezentací na březnovém semináři ve vaší firmě. O čem bude řeč?  

Jedna část prezentace bude určitě věnovaná analýze, jakým způsobem lze automatizovat obráběcí stroje v závislosti na dvou základních kritériích: na sériovosti výroby a na rozměru a složitosti obrobku. To obojí výrazně určuje způsob, jak výrobu automatizovat. 

Další oblast, která bude na pořadu dne, je propojení automatizačního řešení s nadřazeným systémem. Často jsme konfrontováni s tím, že když už firma investuje do automatizace, chce také měřit a sledovat efektivitu. Nabízíme propojení s firemním systémem, ale některým zákazníkům stačí i jednodušší formy vyhodnocování. Nejčastěji se sleduje, kolik času stroj reálně pracuje a také zmetkovitost a její příčiny. Na to všechno jsme připraveni. 

Můžete nám říci nějaký příklad realizované automatizace?

 V poslední době realizujeme několik typů výrobních buněk pro výrobu pohonného ústrojí elektromobilu. Asi nejzajímavější je složena ze tří výrobních strojů: soustružnického centra a dvou frézovacích center. Je tam vstupní zásobník polotovarů, zásobník hotových kusů, každý výrobek je označen laserem a součástí je i stanice pro měření několika klíčových rozměrů. Celá buňka je napojena na nadřazený systém, který zákazník využívá.

Snažíme se aplikovat také standardizaci, zejména u zásobníků materiálu. Ty jsou prostorově úsporné a relativně jednoduché, přitom splňují všechny požadavky na přehlednost a cenovou dostupnost. Stejné zásobníky využíváme i u dalších buněk. 

Tyto buňky nemůžeme vystavovat veřejně, ale v případě zájmu je možné se v průběhu semináře domluvit na individuální ukázce v naší projektové hale. 

Představovat budete také novinky v segmentu obráběcích strojů. Můžete nám již nyní prozradit, na co se můžeme těšit?

Naživo předvedeme několik novinek, které dosud v ČR k vidění nebyly. V prezentaci se budu naopak věnovat strojům, které tu ještě nemáme, ale budou dostupné v krátké době. Výrobce Okuma přichází s novým trendem u vodorovných obráběcích center, který reprezentuje stroj MA- 8000H. Obecně je skutečností, že se v „obráběčkách“ nekonají žádné revoluce, cizelují se známá řešení, samozřejmostí je vyšší produktivita u každé nové generace strojů. A do popředí vystupuje třeba příprava stroje pro osazení automatizačními řešeními, což je vlastnost, kterou MA-8000H vyniká. 

Další výrobce, kterého v Čechách a na Slovensku zastupujeme, je Brother. Ten se věnuje malým strojům, které si v Evropě zatím hledají svoje místo, zatímco v Asii jsou hodně rozšířené. Filosofie firmy Brother jde směrem k úsporám energií, žádné parametry nejsou předimenzované a vše je optimalizované pro spolehlivou výrobu bez zbytečných ztrát. Evropské vnímání je trochu jiné, ale i zde se věci mění a věřím, že i u nás doceníme tyto menší stroje. Určitě to není univerzální stroj, ale pro řadu úkolů je to velice dobrá a investičně méně náročná volba. 

Přednášková část bude určitě zahrnovat i 3D tisk, věnovat se budeme hlavně technologii EBM využívající elektronový paprsek jako nosič energie pro spékání kovového prášku. Nemohu být konkrétní, ale setkáváme se u našich zákazníků s aplikacemi, pro něž by právě tato technologie byla značným přínosem, takže jí chceme dát větší prostor.

Společnost Misan je jedna z prvních, která pořádá v letošním roce fyzickou událost. Cítíte mezi vašimi zákazníky potřebu fyzického setkávání?

Deficit fyzických událostí tady určitě je a obráběcí stroje nejsou zboží, které se dá prodávat přes internet. Myslím, že doba se právě teď láme a otevírá možnosti konání podobných akcí.  

Po dvou dnech semináře pro veřejnost pokračujete i v pátek prezentacemi pro studenty. Jaký je mezi školami zájem?

Všechno je nachystané, stroje seřízené, tak to chceme využít. Zájem je obrovský, bohužel musíme omezovat školám počty studentů. Zejména udržujeme kontakty s průmyslovkami v Nymburku, Čelákovicích a Mladé Boleslavi, odkud také bereme studenty na praxe. Často k nám pak po studiích nastupují jako zaměstnanci. 

Jakou další spolupráci školám nabízíte?

Musím vyzdvihnout aktivní učitele na odborných školách, kteří dokáží získat dotační tituly na školení ve strojírenských firmách. Pokud se toto podaří, pořádáme pro ně semináře zaměřené zpravidla na seznámení se základními konstrukcemi obráběcích strojů, nebo představení technologií obrábění a programování na číslicově řízených strojích. 

Studentům vysokých škol u nás umožňujeme zpracovávat bakalářské a diplomové práce. Navrhujeme témata a práce konzultujeme. 

Na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2021 v Brně jste získali zlatou medaili za automatizační řešení Armroid. Zúčastníte se MSV 2022 a plánujete se opět přihlásit do soutěže?

Doba je stále nevypočitatelná, ale pokud se veletrh uskuteční, bude Misan určitě jeho součástí. Do soutěže zvažuji přihlášení aditivního stroje s technologií EBM, ale ještě není jisté, že se nám ho podaří do ČR zapůjčit od výrobce. 

Co si myslíte o zkráceném termínu MSV na čtyři dny?

Loni na veletrhu proběhla debata o trvání strojírenského veletrhu a já jsem navrhoval zachovat jej pětidenní, ale od úterý do soboty. To by otevřelo dveře návštěvníkům, kterým to v průběhu týdne neumožní jejich zaměstnavatel a také by přišly rodiny s dětmi. Řada světových veletrhů je takto koncipovaná. 

Realita je ovšem taková, že veletrh bude čtyřdenní a skončí v pátek. To je řešení, s nímž spíše nesouhlasím. Pro nás, jako pro vystavovatele, z toho neplynou prakticky žádné výhody. Náklady na postavení stánku, navezení a zprovoznění strojů, nájem plochy zůstanou stejné, přitom čas na oslovení zákazníků bude kratší. Pondělí nepatřilo nikdy k návštěvnicky silným dnům, ale jeho škrtnutí nevítám. Pokud budu letos opět přizván k debatě na toto téma, budu usilovat o prodloužení na sobotu.