CADfórum 2021 ve znamení kontroly celého životního cyklu konstruovaných výrobků

Přestože těžiště přednášek bylo v již zmíněných zkušenostech a praktických příkladech od zákazníků, podívejme se nejdříve na příspěvek Radka Žvaka z Arkance Systems, který stručně představil současnou strategii a priority Autodesku a Arkance Systems.

Vzdálená spolupráce a životní cyklus výrobku

Není překvapením, že byla řeč o vzdálené spolupráci. Po měsících, kdy řada z nás zůstala zavřena doma a pracovala online, se ukázala důležitost všech vzdálených služeb více než kdy jindy. Radek Žvak zdůraznil, že vzdálenou podporu dnes vnímají jako standard. Snadno zvládají upgrade celého systému přes vzdálenou plochu či vzdálenou implementaci PDM včetně migrace dat.

Stejně prospěšné je také sdílení zkušeností díky Design Automation a katalogům hotových dílů. Na počátku stojí myšlenka, že každý produkt je částečně nebo zcela konfigurovatelný, takže konstruktér nemusí každý díl navrhovat vždy znovu od začátku, ale může využít díly či polotovary, které jsou již hotové.

Dalším velkým tématem je správa životního cyklu výrobku. Firmy se potřebují zajímat o procesy, které následují po samotné výrobě: řízení kvality, servis, certifikace, komunikace se zákazníkem… Aplikace Autodesk Fusion 360 k tomu dává prostředky, specialisté Arkance systems ji navíc dovedou propojit s firemními systémy, jako je například SAP, K2, karat a mnoho dalších.

Frézování modelů automobilů v měřítku 1:1

Firma SVOTT je lídrem v oblasti automobilového digitálního modelování a prototypování. Přednáška Jána Svrčka ukázala, jak využívají v jejich společnosti řešení Autodesk PowerMill a Alias. Zvláště mě zaujalo frézování modelů v životní velikosti. K tomuto účelu se ve SVOTT využívá pětiosé obrábění robotickým ramenem KUKA na 24 metrů dlouhém pojezdu. Model z hlíny je umístěn na otočném stolu. Obrábění jednoho modelu trvá obvykle 2 až 3 dny a jeho hmotnost je dvojnásobná oproti reálnému automobilu.

Ve středu zájmu jsou automobily, ale podíleli se například také na vzniku lodi, na níž vyhrál Lukáš Rohan během olympijských her v Tokyju stříbrnou medaili ve vodním slalomu.

Jednoúčelové stroje pro zákazníky, kteří nevědí, co chtějí

O výhodách Autodesku pro náročné navrhování jednoúčelových strojů ve firmě ISOS Automation vyprávěl Bohumil Říha. „Naši konstruktéři nemají jasné zadání, ale vědí, co má stroj dělat,“ popisuje proces vzniku balicích, dopravních a dalších strojů. Využívají hojně simulace a také 3D tisk pro ověření navrhovaných principů. Zákazníci někdy nevěří, že to může fungovat, ale zkušenosti konstruktérů nakonec vždy ukáží, že to možné je. Jako jeden z takových případů zmínil jejich hvězdicový podavač pro sypké hmoty, který od doby návrhu přejali do řady dalších podobných strojů. Modifikace již existujících strojů šetří konstruktérům samozřejmě mnoho hodin práce a vyplatí se mít v modelech přehledný systém.

Úplný závěr prezentace pana Říhy patřil zvolání: „Kdyby někdo z vás měl zájem, hledáme konstruktéry.“

Mezi partnery konference dominovali zástupci 3D tisku

Celý jeden blok byl věnován prezentacím partnerů konference, jejichž stánky bylo možné navštívit ve foyer. Byli mezi nimi hned 3 významní hráči v oblasti aditivní výroby. Zřejmě považují za nutné stále znovu ukazovat konstruktérům, že moderní 3D tiskárny jsou připravené na plnohodnotnou sériovou výrobu.

Michal Boháč, jednatel společnosti Trilab, představil 3D tiskárny vlastní výroby i konstrukce s delta kinematikou. Novinkou v jejich sortimentu je průmyslová tiskárna s aktivně vyhřívanou tiskovou komorou AzteQ Industrial.

Hned vedle podia stála tiskárna od Trilabu – v tomto případě DeltiQ2, kterou si na konci konference odnesl šťastný výherce, stal se jím pan Máca z firmy POLLMANN.

Tomáš Vít zde zastupoval firmu 3Dwiser, která má ve svém obsáhlém portfoliu 3D tiskárny pro všechny typy využití. Nabízí tisk z plastů, kompozitů i kovů. 

Pokud si chcete lépe zmapovat, co všechno dnes již technologie aditivní výroby zvládnou a nestihli jste navštívit stánek na CADfóru, nemělo by vaší pozornosti uniknout aplikační centrum firmy 3Dwiser v Praze či Olomouci.

Osobně mne mimořádně zaujala technologie laserového navařování kovového materiálu z drátu od firmy MELTIO.

Trochu jiný přístup k 3D tisku nabízí společnost 3Dees Industries, kterou zde představil jeden z jejích jednatelů, Ondřej Štefek.

V jejich portfoliu dominují tiskárny Jet Fusion od HP, které jsou mimořádně vhodné pro sériovou výrobu, právě na nich se například tiskly nedávno proslavené celoobličejové masky pro zdravotníky. Nabízí i další typy tiskáren, navíc jejich specialisté poradí, jaké dotační programy je možné na pořízení 3D tiskárny do vaší výroby využít.

Zejména pro stavaře byla určena prezentace 3D skenerů Leica od pana Švejdy z firmy GEFOS. Přesnost těchto přístrojů je v řádu centimetrů a umožňuje snadné a rychlé skenování exteriérů i interiérů.

V popředí je statický skener, zatímco vzdálenější přístroj prostě vezmete do ruky a při procházení objektu průběžně skenujete.

Ve světové premiéře zde Aleksandra Goroszko představila klávesnici pro konstruktéry. Firma 3Dconnexion, která má renomé především jako výrobce 3D myší (které také bylo možno na CADfóru vyhrát) si uvědomila, že na trhu existují klávesnice kancelářské a herní, ale nic, co by uspokojilo potřeby konstruktérů, rozhodli se tedy tuto mezeru vyplnit.

Člověkem, který měl na starosti, aby všechno hladce běželo, nikdo nepřetahoval a každý věděl, co se právě děje, byl Boris Keka, jenž moderoval letošní ročník CADfóra.