Čeští vědci jsou velkým přínosem pro CERN

Česko je členskou zemí CERN od roku 1992, do rozpočtu špičkového střediska experimentální fyziky hospodařícího s miliardou švýcarských franků přispívá zhruba jedním procentem. Čeští fyzici z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického se již několik let v CERN účastní budování, provozování a vylepšování detekční aparatury ATLAS pro experimenty na Velkém hadronovém urychlovači, známém pod zkratkou LHC. 

Heuer přijel v souvislosti s 60. výročím založení tohoto nejrozsáhlejšího mezinárodního výzkumného centra částicové fyziky. Dnes se zúčastnil přednášky na Univerzitě Karlově a prohlédl si i výstavu o CERN v budově Akademie věd na Praze 1. Jak zdůraznil, částicovou fyziku, aby přinesla zásadní poznatky, nelze dělat individuálně. „Je potřeba vytvářet velké týmy a umět spolu spolupracovat. Teprve velké týmy dají dohromady velké věci,“ uvedl Heuer. Hnacím motorem jsou podle něj nové technologie. 

Čeští vědci mohou díky účasti v ATLAS řešit nejzávažnější otázky současného výzkumu ve fyzice částic a být spoluautory zásadních vědeckých objevů. Například detektory, na jejichž vývoji se čeští badatelé podíleli, zásadním způsobem přispěly k objevu nové subatomární částice Higgsova bosonu. Za jeho předpověď dostali Peter Higgs a Francois Engleert loni Nobelovu cenu za fyziku. 

Významný příspěvek Česka je podle fyzika Jiřího Chýly vidět i v nadprůměrném počtu autorů. „Na výzkumu Higgsova bosonu bylo ze tří tisíc autorů 63 z Česka, přičemž spolupracujících laboratoří je 180,“ doplnil. CERN také dává příležitost vysokoškolákům zde trávit dva měsíce, a to nejen ve fyzice částic, ale také v IT technologiích. „Příspěvek mladé generace je obrovský, bez nich by fyzika částic vůbec nemohla být,“ tvrdí Chýla. 

V CERN pracuje 2500 lidí; uživatelů střediska je až 11 tisíc, z toho dvě stovky tvoří Češi. V CERN se například zkoumá kosmické záření, snaží se identifikovat temnou vesmírnou hmotu, vyvíjí technologie nebo se zde studují vlastnosti atmosféry pro klimatologii. Až do příštího jara bude obří urychlovač LHC v odstávce, pak bude pokračovat další výzkum. 

„Na prvním místě je Higgsův boson, druhá věc je podrobně prozkoumat jeho vlastnosti. Otázkou bude i nalezení nových částic, které mohou hrát důležitou roli,“ poznamenal Heuer o výhledu na další tři roky. Mluvit se mezi vědci také začíná o vybudování mnohem většího, až stokilometrového urychlovače. Záleží ale na tom, co se v následujících letech objeví. Dozvědět by se mohli, proč je například ve vesmíru víc hmoty než antihmoty a zda existují supersymetrické částice. „Fyziku částic nečekají nudné časy,“ konstatoval fyzik Jiří Dolejší.