Digitalizaci můžeme vnímat jako extrémní nástroj pro vydělávání peněz

Svůj podíl na tom možná měla i on-line verze akce, která se uskutečnila v původním květnovém termínu konference a fungovala jako jakási pozvánka na začátek podzimu. Jak všichni v květnu doufali, osobní setkání v pražském Wellnes hotelu Step u novinek v digitálním průmyslu se s úspěchem odehrálo.

Covid jako akcelerátor změn

Aktuální situace na světových trzích pochopitelně citelně zasáhla většinu výrobců. Možná proto vyzní trochu kacířsky tvrzení, že po něčem podobném, jako je současná světová pandemie Covid-19, skrytě toužili zejména vývojáři a dodavatelé nástrojů pro digitalizaci průmyslu. Jejich rouhání možná bylo vyslyšeno, protože tak strmý nárůst svého byznysu, jaký nyní zažívají, by za „normální“ situace nejspíše nenastal. Covid v segmentu digitalizace zafungoval jako dokonalý akcelerátor změn, a to nejen u dodavatelů technologií, ale především u průmyslových firem, které prostě musely reagovat, aby přežily.

Výrobní podniky si totiž moc dobře uvědomují, že investice do digitalizace jsou nyní důležitější než úspory. Umožňuje jim totiž vyrábět rychleji a efektivněji. Přesto má česká výrobní scéna svá specifika, na která upozornil Jan Burian z poradenské společnosti EY. „Záleží pochopitelně na typu průmyslu. Jinak jsou na tom v automotive segmentu se zahraničními majiteli a trochu horší situace panuje ve strojírenství, kde jakási osvěta o digitalizaci existuje, ale spousta věcí funguje jako malé piloty. Málokde vidím, že by se pilot překlopil do řešení, které pokryje celou firmu. Na otázku, zda českým firmám chybí koncepty pro digitalizaci, neexistuje jednoznačná odpověď. I vzhledem k této situaci nabývá na intenzitě téma konverzace mezi IT a OT a propojení těchto dvou světů, které si často nerozumí,“ uvedl Burian.

Které technologie se dostávají do výroby nejrychleji?

Existují technologie, které pomohou zefektivnit současnou výrobu, potom ty, které pomohou získat nového zákazníka nebo trh, a pak existují technologie, které pomohou s kompletním supply chainem. V českých firmách se nejčastěji setkáme se zaváděním MES systémů, protože u nás se nejvíce vyrábí. Firmy s hromadou výrobou potřebují „protlačit výrobou“ co nejvíce. Následují roboty, technologie pro zpracování a práci s daty nebo 3D tisk. Trendem je rozšíření AGV autonomních robotů. Zajímavé se pro české výrobce ukazují být i technologie sledující průběh výroby nebo pohyby výrobku.

Důležitý je ale zcela určitě fakt, že po moderních řešeních výroby začínají stále častěji sahat i firmy z ranku malých a středních podnikatelů. „Ptali jsme se firem, jak na ně zapůsobila krize a co jim pomohlo zvládnout toto těžké období. Více než polovina firem uvedla, že to byly investice do digitalizace. Firmy ale potřebují nastartovat, aby investice měly, potřebují jakýsi Marshalův plán. Finanční prostředky na to určené jsou žalostně malé, na což u vlády apelujeme,“ vysvětlila Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR, s upozorněním, že velkým tématem u řady podnikatelů jsou stále digitální kompetence. „Je to jedna z velkých bariér digitálních dovedností lidí. Viděli jsme to v současné krizi a přechodu na home office kdy se ukázalo, že spousta lidí je neumí využívat. Dalším příkladem bylo například školství. I když máte ve firmě vyškolené IT odborníky, často nestíhají, protože vývoj jde tak rychle dopředu, že potřeby na jejich dovednosti se mění,“ dodala Jabůrková.

Digitalizace pro malé i velké potřebuje odborníky, finance a jazykovou vybavenost

Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků, v průběhu konference nastínila aktuální situaci v implementaci moderních řešení výroby právě mezi malými a středními podniky. „Podle několika nezávislých průzkumů jsme zjistili zajímavá data. Zaměřili jsme se na několik okruhů. Řemeslo (ano, i sem digitalizace proniká a dominuje zde mladá generace), v oblasti obchodu digitalizace vládne v oblasti plateb a v budoucnu budou kamenné obchody spíše testovací platformou pro nové výrobky. Ve službách již digitalizace také prosákla a naprostými favority jsou zemědělci, kteří digitalizují ve velkém,“ vysvětlila Svobodová.

Hlavní překážkou pro malé firmy ale stále zůstává nedostatek odborného a kvalifikovaného personálu, který byl obsazen velkými firmami. Další bariéru představují peníze na investice. „Dotační tituly jsou administrativně náročné a žalostně chybí NEZÁVISLÉ poradenské firmy, za kterými nestojí velké korporace, které nabízejí své výrobky. Firmy jsou velmi opatrné, budou tedy sedět na penězích a čekat, jak se vyvine druhé pololetí. Je třeba posílit proexportní politiku pro malé a střední firmy,“ dodala Svobodová.

Malé a střední firmy mají jednoznačnou výhodu v tom, že jsou vlastněny majiteli, kteří mohou rozhodnout sami a velmi rychle. Mohou být flexibilnější. Otázkou ale zůstává, jak moc vlastně digitalizaci rozumí. Je třeba si najít způsob, jak nacházet potřebné informace. Drtivá většina z nich je prezentována v angličtině nebo němčině a jazyková nepřipravenost u řady firem je u nás velká. Kdo chce být napřed, musí zkrátka zvládat jazyky.

Technologická cesta Průmyslu 4.0

Že se v řadě menších firem na poli digitalizace právě „láme chleba“, pochopila už i většina předních dodavatelů ať už českých, nebo těch se zahraničními matkami. Firmy s menšími obraty logicky nebudou zajímat řešení za miliony. Po oba dva konferenční dny tak drtivá většina prezentací cílila právě na řešení pro malé a střední podniky, a to včetně praktických ukázek, že to opravdu jde. Výjimkou a troufám si říct i ojedinělým prezentačním prvkem byla interaktivní konzultace tvorby digitální strategie firmy bez příkras a sladkých slovíček. Divili byste se, jak zajímavě se může rozběhnout diskuse v případě, když vypnete záznam a můžete se anonymně zeptat odborníka opravdu na cokoli, co vás v procesu přerodu firmy na moderní digitální společnost brzdí v rozvoji. „Spousta lidí řídí firmy na základě výstupů z ERP, ale vůbec se nezajímají o to, jaká data do nich vstupují. Digitalizace je extrémní nástroj pro vydělávání peněz. Musejí se jí ale zabývat lidé, kteří rozumí tomu, o čem vlastně je,“ popsal nejvýstižněji cíl letošní konference nezávislý poradce na digitální podniková řešení Filip Plevač.