Do výzkumu investují hlavně velké firmy, menším se to nevyplácí

Podle členů vládní rady pro výzkum je to třeba změnit, pro udržení konkurenceschopnosti je potřeba, aby s výzkumnými institucemi spolupracovaly i malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. Brání jim v tom mimo jiné obavy, že vynaložené náklady si nebudou moci odepsat z daní, i když to zákon umožňuje.

Do výzkumu dávají firmy více peněz než stát. Jen loni to bylo více než 48 miliard korun, zatímco ze státního rozpočtu šlo do této oblasti 29 miliard a z evropských fondů 2,7 miliardy. Výdaje podniků na výzkum v Česku rostou, hlavně díky velkým firmám. Čtvrtina podnikových peněz do výzkumu jde z deseti takových firem. Pro malé a střední firmy platí, že s výzkumem jich spolupracuje jen 12 procent, dalších devět procent o tom uvažuje. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Asociace malých a středních podniků.

„Je pozitivní, že mezi firmami, které spolupracují s výzkumnými organizacemi, převažuje podle šetření spokojenost a pozitivní ohlasy. Na druhé straně je pravdou, že nemůžeme být spokojeni s tím, že 79 procent malých a středních firem s výzkumem vůbec nespolupracuje,“ okomentoval výsledky průzkumu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Do roku 2014 výdaje menších firem na výzkum rostly, poté začaly klesat.

Důvodem je podle předsedy asociace a člena vládní rady pro výzkum Karla Havlíčka to, že od roku 2014 se příliš nečerpají strukturální fondy. Menší podniky podle něj často čekají na dotace z veřejných zdrojů a bez nich nejsou schopné investovat do svého rozvoje, a tedy ani do výzkumu. Nižší veřejné peníze vynaložené do této oblasti tak znamenají i nižší soukromé výdaje na výzkum.

Průzkum ukázal, že menší podniky od spolupráce s výzkumem odrazuje nejvíce riziko neúspěchu a následná zbytečnost investice (uvedlo 23 procent firem), finanční náročnost (20 procent) a zdlouhavost (20 procent). Velkým problémem je podle Havlíčka to, že peníze vynaložené na výzkum a vývoj si sice firmy mohou odečíst z daní, v praxi to ale není tak jednoduché.

Pracovníci finančního úřadu podle předsedy asociace nemají jasno v tom, co uznávat jako náklady na výzkum. Výsledkem jsou doměření daní, správní řízení, případně kasační stížnosti. Podnikatelé kvůli tomu vnímají investici do výzkumu a její odečet z daňového základu jako riziko, kterému se raději vyhnou. „Musíme se shodnout na tom, že to není nástroj daňové optimalizace, ale nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti,“ řekl k probíhajícím jednáním s finanční správou Havlíček.

Zvýšení peněz, které jdou do výzkumu ze soukromé sféry i ze státního rozpočtu, je podle rady pro výzkum nutné hlavně kvůli očekávanému výpadku evropských zdrojů po roce 2020. Rada proto chce, aby do roku 2024 stoupl objem soukromých peněz ve výzkumu na 1,5 procenta HDP a státních na jedno procento HDP. Uvažuje přitom s ročním růstem HDP dvě procenta.