Elektroprůmysl si u nás vede dobře, již dávno se orientoval na specifické segmenty trhu

Jak si aktuálně stojí elektrotechnický trh v oblasti zakázek?

Jan Prokš: Vývoj trhu vhledem k aktuální situaci nelze jednoznačně predikovat. Obecně lze říci, že byznys stále jede, průmyslová elektronika je jedním z vítězů. Oproti jaru se zmenšilo množství těch, kterým propadly zakázky o 40 a více procent. Bohužel, velké většiny firem se týká zařazení do kategorie propadu v pásmu do 20 procent. Nemám však rád průměry, velmi často nevypovídají o realitě. Máme některé opravdu velmi zasažené obory, zejména ty, které dodávají do automotive a vyrábějí za pomoci zahraničních dělníků. Další, jako průmyslová automatizace, silnoproud, měřicí technika či dodávky koncovým zákazníkům i v dnešní době rostou, i když vzhledem k nejasnému vývoji situace může být za pár týdnů vše jinak. 

Vladimír Pikard: Mohu potvrdit, že i v tak náročné době, jako je ta současná zasažená pandemií COVID-19, jsou obory na vzestupu, například výroba průmyslové elektroniky v našem závodě v Příbrami jede na sto procent. Ročně zhotovíme přibližně 70 tisíc kusů, z toho polovinu výrobní kapacity zabírají dodávky pro externí firmy. Objem výroby rozvaděčů ročně dosahuje pět set skříní. Koronavirová krize naši výrobu z pohledu zakázek zatím nijak citelně nezasáhla. Je to dáno i tím, že se zaměřujeme na zakázkovou výrobu a typy výrobků pro náročné aplikace, které vyžadují speciální výrobní technologie i postupy. Pro naše zákazníky jsou důležité především tři faktory: průmyslová kvalita, flexibilita a spolehlivost, které jim výrobci běžné elektroniky nejsou schopni zajistit. I to je jeden z faktorů, proč se nám i v současné nelehké době daří držet zakázky a naplňovat výrobní kapacity.

Které firmy či obory mají podle vás na trhu úspěch a proč?

Jan Prokš: Není překvapením, že jde o firmy poskytující a samy notně využívající digitální nástroje, firmy digitálně gramotné a transformované. Ty, které s předstihem naskočily na vlnu digitalizace, virtuálních dvojčat, blockchainu, orchestračních platforem atd., a které tyto nástroje dokáží uplatnit ve svých firmách. Také menší, ale specializované série, byly vždy stavebním kamenem české elektrotechniky a nejinak je tomu i dnes. Umožňují českým firmám využívat tržní niky, které nejsou pokryty globálními superkorporacemi. 

Vladimír Pikard: Tato slova bych podepsal. Zaměření se na specifický segment trhu je pro firmy vždy přínosné. My například díky výrobnímu zázemí, nastaveným procesům i vlastnímu vývoji průmyslové elektroniky umíme plnit technologicky náročné a individuální požadavky zákazníků od výroby prototypů až po středně velkou výrobní sérii.

Co se týká digitalizace, orientace na IoT technologie a Průmyslu 4.0, ty jsou důležité nejenom v zavádění procesů ve vlastní společnosti, ale i ve výrobcích, které firma vyrábí. ZAT dlouhodobě investuje do vývoje produktů a technického i technologického zázemí přes 30 milionů korun ročně bez ohledu na ekonomický vývoj trhu. 

Kde vidíte budoucnost elektrotechniky?

Jan Prokš: Asi už budu čtenářům připadat monotematický, ale zatím vše směřuje – již několik let, s covidem je to pouze zřetelnější – k mnohonásobně vyššímu stupni digitalizace. Zvykáme si na termíny, jako je digitální dvojče, rozšířená realita, virtuální realita, smart kontrakty, blockchain, 5G sítě atd. Máme k dispozici jak mnoho digitálních nástrojů, tak dostatečnou hardwarovou výbavu, abychom je mohli využít. Vývoj elektroniky již mnoho desetiletí některé virtuální postupy úspěšně používá, nyní, díky digitálním ekosystémům, se připojují i další oblasti. 

Vladimír Pikard: Ve výrobě průmyslové elektroniky se řada zakázek může, jako v našem případě, profilovat z oblasti kritické infrastruktury státu, jako jsou jaderné a klasické elektrárny, plynárenství, drážní systémy atd. Ty mají svá specifika a nepodléhají tak rychlým změnám jako u spotřební elektroniky. Stěžejní je zde dlouhá životnost a bezporuchovost elektronického výrobku. Při výrobě musíte zákazníkům také garantovat bezpečnostní postupy včetně odstupňovaného přístupu kontroly kvality. Nejde tedy jen o moderní technické vybavení, ale i o bezpečnostní nastavení interních procesů, kdy musíte splňovat přísné mezinárodní normy.

Která odvětví mají podle vás největší perspektivu?

Jan Prokš: V posledních letech je politicky tlačený nástup elektroaut. Struktura automotive průmyslu se proto rychle vyvíjí, a tím, jak se bude měnit automobil, se bude obměňovat i pyramida subdodavatelů do automobilky. Opět vyhrají firmy zaměřené na digitalizaci a flexibilnější hráči na trhu, kteří dovedou dobře individualizovat čili customizovat. Důležité je připomenout i segment energetiky, pro současnou společnost jeden z nejdůležitějších. Brutálně se zvyšují požadavky na vlastnosti sítě, na její kapacitu a inteligenci ruku v ruce s požadavky na bezpečnost a spolehlivost dodávek.  I přes určitou „rigiditu“ oboru se právě zde odehrává velmi mnoho zajímavých změn, výzkumu, vývoje a investic. V neposlední řadě, vítězové budou také ti, kteří se dnes více než kdy jindy dokážou rozkročit přes několik segmentů a tím stát na více nohou. 

Vladimír Pikard: Segment energetiky prochází důležitou změnou. ZAT jako dlouholetý dodavatel řídicích systémů do energetiky a průmyslu o tom ví své. Kromě standardních dodávek velkých DCS systémů do klasických a jaderných elektráren se začínají na trhu uplatňovat kompaktní a na míru šitá řešení uspokojující i dílčí požadavky zákazníků. V oblasti řídicích systémů jde o menší dodávky pro řízení jednotlivých provozních souborů. Energetika také postupně stírá hrany, kdy se striktně rozlišují dodavatelé pro výrobu elektrické energie, její přenos a spotřebu. Z tohoto důvodu se i my ve vývoji zaměřujeme na rozšiřování produktů pro energetické zdroje a optimalizaci provozu celých systémů včetně spotřeby. Co se týká odvětví průmyslu, začínají se zde výrazně uplatňovat řešení postavená na platformách IoT. V rozvoji těchto technologií vidíme velký potenciál.

Poslední dotaz směřuje na pana Pikarda. Pan Prokš hovoří o rozkročení se na více nohou. ZAT dodává do více segmentů, z vaší zkušenosti, vyplatila se vám tato strategie?

Vladimír Pikard: Zcela jistě ano. V předešlých deseti letech jsme se kromě dlouhodobých dodávek vlastních řídicích systémů SandRA do energetiky a průmyslu zaměřili také na obory drah, plynů i smart systémů. V oblasti IoT řešení úspěšně nasazujeme vlastní platformu SimONet pro bezdrátový sběr a přenos dat. Ta se uplatňuje například v oblasti správy nemovitostí, měření energií nebo ve zdravotnictví. Samotnou výrobu průmyslové elektroniky si u nás zase objednávají především zákazníci z oblasti dopravy při těžbě nerostů, kolejových vozidlech, technologií HVDC či lékařských přístrojů, kde máme potřebné kompetence i certifikáty. Zakázky z této části trhu se v posledních sedmi letech stále více podílejí na celkovém obratu společnosti. Jen pro představivost, segment zaměřený na projekty z oblasti inteligentních systémů řízení vzrostl v ZAT v loňském roce o 40 procent. I náš příklad tedy ukazuje, že rozložením portfolia dodávek na více oborů může firmám garantovat tržní stabilitu na dalších mnoho let dopředu.