Komentář SPČR k českému průmyslu 6 měsíců od začátku války na Ukrajině

Již první den války jsme za český průmysl a zaměstnavatele jednomyslně odsoudili kroky Ruska a jako hlavní prioritu stanovili starost o lidi. Vlna solidarity mezi firmami a jednotlivci byla obrovská hned od začátku. Již 3 týdny od začátku války se přes tři čtvrtiny námi oslovených firem aktivně zapojily do pomoci a tuto pomoc nadále nabízíme a poskytujeme přes naše dodavatelské firmy. Již v tu chvíli se ale ukázalo, že firmy zároveň čelí výraznému zdražování energie a surovin a že na rostoucí náklady budou muset reagovat. A pokud chceme pomáhat, musíme si udržet i ekonomickou pozici, a ne ji podceňovat. Mimořádnost cenových šoků u mnoha vstupů totiž může řadě sektorů podlamovat konkurenceschopnost.

Firmy začaly měnit své chování už na jaře

Zatímco v březnu více než polovina firem dopady na svůj provoz teprve vyhodnocovala, o měsíc později už většina z nich začala podnikat konkrétní opatření. Firmy kromě snižování provozních nákladů či úprav svých ceníků začaly měnit investiční plány a exportní strategii. Přestože většina firem preferovala a stále preferuje řešení dlouhodobá a pomocí systematických investic do energetických úspor nebo technologické a digitální transformace, trvající zdražování energie a k tomu se přidávající inflace situaci firem dále zhoršuje. Pokračující růst cen energie a rizika nedostatku zhoršují výhled firem. Navíc se k tomu přidává ochlazování poptávky, které limituje možnost promítat ceny vstupů a má tedy další dopad na hospodaření firem. Výhled je proto pro mnoho energeticky náročných firem nejistý. Řada těchto sektorů je navíc dodavatelem dalších firem, tudíž je nutné počítat s tím, že se dopady budou mezi jednotlivými odvětvími přelévat. 

Růst z první poloviny roku dále pokračovat nebude

Při pohledu na výkon české ekonomiky v první polovině tohoto roku vidíme navzdory nepříznivým okolnostem růst. Avšak řada odvětví již začíná stagnovat a zpomalovat, což naznačuje, že na český průmysl dopadá řada překážek v podobě vysoké inflace spojené i s rizikem budoucích dodávek některých surovin.

Ostatně právě zdražování materiálů a surovin a ceny energie považují firmy dle aktuálního šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky za 2. čtvrtletí 2022 za suverénně nejzávažnější překážku pro svůj další rozvoj. Tyto nejistoty začínají ovlivňovat také poptávku. Z aktuálního Indexu nákupních manažerů je např. patrný prudký pokles zakázek v souvislosti s omezením koupěschopnosti odběratelů a odložením objednávek některých klientů. Mírně záporný půlroční výhled zakázek odhaduje i společné šetření SP ČR a ČNB a v neposlední řadě oslabuje poptávka v klíčových zemích v zahraničí, mj. v Číně či v Německu. Pro další měsíce však přetrvává riziko spojené s vývojem cen a dodávek plynu, ale také cen elektřiny, která se od plynu odvíjí.

Dopad cen energie na firmy

Firmy se snaží na vysoké ceny energie reagovat. Investují do úspor energie, jak je to jen možné, pracují na zvyšování produktivity a snížení nákladů. Nárůst je ale tak velký, že musí aspoň částečně promítat zvýšené náklady do cen koncových produktů, a to následně vyvolává domino efekt, kdy tyto koncové ceny produktů ovlivňují další řadu zboží a služeb na trhu. Růst cen energie má fatální dopad především na firmy, jež k výrobě nutně potřebují velké množství elektřiny či plynu, které je velmi obtížně nebo nemožné nahradit, například na sklárny, výrobu keramiky, či slévárenství.

ČR nevyužívá nástrojů poskytnutých EU

Pokud by měla cena energie zůstat na stávající úrovni, tak dopad na konkurenceschopnost EU bude obrovský. Navíc ČR je jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Evropská unie umožnila poskytnout členským státům pomoc dle Dočasného krizového rámce. Několik zemí EU této příležitosti využilo, jako například Německo nebo Francie. Energeticky náročné firmy v těchto zemích mohou požádat o podporu formou dotací, které alespoň část navýšení pokryjí. Další státy nabízí pomoc formou zvýhodněných úvěrů či záruk. Díky tomu jsou v lepší pozici a naše firmy jsou oproti nim v konkurenční nevýhodě.

Negativní trendy na trhu práce

Trh práce se dlouhodobě potýká s nízkou nezaměstnaností, nepříznivým demografickým vývojem, nedostatečnou strukturou uchazečů o zaměstnání a přetrvávajícími komplikacemi při zaměstnávání cizinců způsobené současným systémem kvót a zdlouhavým vyřizováním žádostí. Nedostatek kvalifikované pracovní síly a vysoké náklady na práci jsou jedním z hlavních faktorů omezujících růst firmy. Rigidní trh práce také vede k rychlejšímu růstu nominálních mezd, což je jedním z důvodů vyšších inflačních tlaků.

Výzvy pro vládu

Tato vláda pracuje ve velice složité době. Pandemie Covidu a jeho dopady jsou ve společnosti stále aktuální a k tomu se přidávají přímé a nepřímé dopady války na Ukrajině – od potřeby poskytnout pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a samotné Ukrajině a přitom řešit rostoucí ceny energie, dodávky plynu a dalších surovin. Zvládnout tuto kombinaci není snadné. Velice si ceníme toho, jak rychle a jasně se vláda postavila k řešení situace s uprchlíky a pomoci Ukrajině, za to jí patří velké díky. Zároveň je ale nutné pomoci české ekonomice, aby krizí prošla pokud možno s co nejmenšími ztrátami. Opatření v oblasti silniční daně a spotřebních daní u pohonných hmot byla bezpochyby správná, ale jsou spíše kosmetického rázu a firmám příliš nepomohla. Určitá opatření v oblasti elektřiny pak vláda přijala, ale například v cenách plynu, které často ohrožují i další existenci firem, žádné konkrétní řešení pro firmy stále není. Nutné je okamžitě zabezpečit prostředky a také dokončit a vyhlásit funkční program dle Dočasného krizového rámce pro firmy, na které ceny elektřiny a plynu významně dopadly.

Podpora diverzifikace exportu

Zároveň je třeba také myslet na exportéry. V roce 2021 šlo téměř 2 % všech českých exportů do Ruska, 0,7 % na Ukrajinu a 0,2 % do Běloruska. Stát by tedy měl podpořit firmy v jejich snaze diverzifikovat své exporty do jiných destinací a zároveň podpořit ty firmy, které se snaží udržet své aktivity na Ukrajině, např. formou finančních záruk pro posílení likvidity podniků zasažených důsledky konfliktu a související energetickou krizí, dále finančními příspěvky, pobídkami, bezplatnými konzultacemi, využitím EU pomoci, jako např. přes Dočasný krizový rámec apod.

Obnova Ukrajiny

Aby se Ukrajina vrátila po invazi do standardů 21. století, bude klíčová především synchronizace, adresná a rychlá pomoc. Zajištění takovéto pomoci bude možné jen ve spolupráci s firmami, ať českými nebo zahraničními. Za SP ČR budeme usilovat o to, aby k vyjednávání zakázek docházelo v transparentním režimu a aby byly podmínky účasti nastaveny rovnoměrně. České firmy musí také dostat od státu stejnou institucionální a finanční podporu jako firmy z ostatních členských zemí EU, a to jak ve fázi přípravné, tak během samotné realizace.

Potřeba otevřené komunikace a spolupráce

V této kritické době je také třeba, aby vláda měla na paměti své programové prohlášení a také všechny podněty, které k němu dostala od sociálních partnerů, včetně Svazu průmyslu a dopravy ČR. Právě v této době se ukazuje, že co nejvíce otevřená a především obousměrná komunikace směrem k občanům i firmám je naprosto nezbytná. Je třeba komunikovat i obavy a rozdělit politickou diskuzi od podstaty problémů a říct i nepopulární zprávy dříve, než později.