Které profese jsou nejvíce ohrožené automatizací?
Stroje nahrazují lidskou práci, to je realita. Umělá inteligence tento trend určitě posílí. Je ale zřejmé, že automatizované provozy lidem práci také nabízejí, méně namáhavou a lépe placenou.
Inzerce
Opakující se pracovní procesy, které lze vykonávat strojně, existují v manuálních i duševních činnostech. Dnes běžně využívanou automatizaci můžeme rozlišit na mechanickou a softwarovou. Dalším přínosem k usnadnění lidské práce je nyní tolik skloňovaná umělá inteligence. Společnost Deloitte uveřejnila studii, která na základě dostupných dat ukazuje, jak se bude rozvíjet automatizace, a kterých oborů se tento vývoj nejvíc dotkne.
Mechanická a softwarová automatizace
Již přibližně čtyři desetiletí jsou součástí průmyslové výroby robotická ramena. Klesající náklady a snadnější programování dnes umožňuje jejich nasazení i v aplikacích, kde se to dříve nevyplácelo. Vedle manipulačních úkonů a svařování se roboty využívají například i k broušení a dalším operacím. Rozšíření působnosti robotů nabízí samozřejmě i kolaborativní robotika. Do budoucna je ale nepravděpodobné, že by došlo k nahrazení veškeré mechanické práce. Řadu náročných manuálních operací lze vyřešit roboticky, ale je to příliš složité a neekonomické a pravděpodobně to tak bude i v budoucnosti.
Rovněž oblast zpracování dat je ve firmách již běžně automatizovaná. CRM, ERP a další systémy účinně zefektivňují výrobu a šetří lidské zdroje.
Umělá inteligence
Využití umělé inteligence nabízí nové možnosti využití mechanických i softwarových robotů. Studie Deloitte v roce 2018 nabízí názorný příklad: „Díky robotům mohou české automobilky chrlit produkci rychlostí téměř tří vozů za minutu. Ale uklidit dětský pokoj je pro roboty dneška nepřekonatelný úkol. Stejně je tomu u rutinní kognitivní práce, kterou lze kodifikovat v rámci softwarového programu. Pro softwarového robota je jednoduché sbírat data z různých zdrojů, rozesílat emaily a vést evidenci zákazníků, ale je pro něj velice těžké napsat přesvědčivý odstavec.“
Dnes vidíme že napsání přesvědčivého odstavce je pro chatboty hračkou, stejně tak je pravděpodobné, že s pomocí umělé inteligence dokáže vhodný robot v budoucnosti uklidit i nepořádek v dětském pokojíčku.
Odvětví s velkým potenciálem pro automatizaci
Průmyslové oblasti, které lze relativně snadno automatizovat, jsou ty s velkým podílem rutiny. Typicky jde o skladování a dopravu, těžbu, stravování a pohostinství, ubytování, velkoobchod i maloobchod, a také zpracovatelský průmysl. Odvětví, která vyžadují více individuální přístup, jsou automatizací naopak ohrožena méně. Patří mezi ně vzdělávání, informační a komunikační činnosti, věda a výzkum, peněžnictví, pojišťovnictví, zdravotní a sociální péče.
Kterých profesí se automatizace dotkne nejvíce
Ze studie společnosti Deloitte vyplývá, že v České republice je z celkového počtu pracovních míst 51 % vystaveno vysokému riziku automatizace, 21 % střednímu a 28 % nízkému. Slovo riziko není nutno vnímat negativně, pracovníci nahrazení automatizací naleznou nové pozice v jiných oborech, například i takových, které dnes ještě neexistují.
Automatizací snadno nahraditelné pracovní pozice souvisejí s výše zmíněnými průmyslovými obory. Pracovníci na pozicích obsluha strojů a zařízení, montéři, úředníci, či pracovníci ve službách a prodeji budou nahrazeni stroji dříve než jiní. Ti by měli již teď uvažovat o svém budoucím uplatnění, patří mezi nejvíce ohroženou skupinu. Řídicí pracovníci, zákonodárci a specialisté v různých oborech mají své pozice poměrně jisté.
Graf výše dává do souvislosti potenciál automatizace s počtem zaměstnaných pracovníků v daném odvětví. Oblast těžby se bude automatizovat velmi intenzivně, ale protože se toto odvětví na zaměstnanosti podílí méně než 1 procentem, dopad na celý pracovní trh vychází jako 2. nejmenší. Naproti tomu automatizace ve zpracovatelském průmyslu ovlivní pracovní trh velmi výrazně.
Významný vztah existuje mezi rizikem automatizace a vzděláním. Pracovní pozice obsazené lidmi s nižším vzděláním budou pravděpodobně dříve nahrazeny stroji než pozice, na kterých pracují vysoce vzdělaní lidé. Roli přitom hraje zejména skutečnost, že vzdělanější pracovníci na vyšších pozicích plní složitější a komplexnější úkoly, které zatím nelze svěřit strojům. Obecně také platí, že práce založená na znalostech je oproti automatizaci odolnější než práce manuální.
Oblast komunikace s lidmi je jednou z nejhůře automatizovatelných. Tam, kde nejde jen o předávání informací, ale také o vyvíjení vlivu či řízení spolupráce, se zatím zdají lidští pracovníci nenahraditelní. Zde se ukazuje síla takzvaných měkkých dovedností.
Otevírají se nové příležitosti
Strach z technického pokroku nacházíme ve všech historických epochách. Není důvod vidět v automatizaci nepřítele. Dějiny ukazují, že zjednodušení práce pomocí strojů vždy vedlo k novým pracovním příležitostem a vzniku bezpečnějších a lépe placených zaměstnání.
Studii společnosti Deloitte zpracovali: David Marek, Petr Němec, Václav Franče
Další článek: WEMAC: Ohlédnutí za Zákaznickými dny Tajmac-ZPS