Máte nárok na odškodnění, když jste se zranili v práci?

V Česku se při výkonu práce každým rokem zraní více než 40 tisíc osob. Pokud se zraněný pracovník výrazně neprovinil, například tím, že by pracoval pod vlivem drog, může si nárokovat kompenzaci. „Odškodnění se skládá hned z několika částí. Jde o bolestné, ošetřovné, ale i ztížení společenského uplatnění, které odráží to, jak se následky úrazu podepsaly na dalším životě poškozeného. U pracovních úrazů se k tomu přidává i různé odstupné či renty,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia.

Problém se přitom týká tisíců lidí ročně. Například v roce 2022 Český statistický úřad zaznamenal více než 43 561 případů s pracovní neschopností delší než tři dny. Z toho na zpracovatelský průmysl včetně strojírenství připadlo hned 16 848, tedy více než třetina. Druhý nejrizikovější obor, Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel následuje s 5 256 případy až s velkým odstupem.

Největší množství případů hlásí firmy s více než 500 pracovníky, i malé společnosti zaměstnávající 1-49 osob však reportovaly nezanedbatelných 11 159 úrazů s pracovní neschopností.

Odškodnění brání i mýty

Ačkoliv odškodnění dosahuje v průměru milionu korun, lidé příliš netuší, jak ho získat a na co mají vůbec nárok. „Velmi často se setkáváme s různými mýty – poškození si myslí, že by odškodnění platila firma z vlastní kapsy, takže se o něj bojí usilovat, aby nepřišli o práci. Zaměstnavatelé jsou ale pro tyto případy ze zákona pojištěni, takže kompenzaci hradí pojišťovna. S touto neznalostí se setkáváme dokonce i u samotných firem,“ říká Beck. Obě strany, zaměstnanci i zaměstnavatelé zpravidla tápou, jak v podobném případu postupovat. Neví například, že pokud se pracovník po úraze vrátí a nemůže vykonávat původní pozici, má firma povinnost nabídnout mu jinou, ovšem za původní plat.

Důležité je pohlídat si, aby byl o úraze zhotoven oficiální zápis, Vindicia doporučuje i oslovit svědky události a pokud jde, vše si okamžitě nafotit. Důležité je zdokumentovat zranění, místo vzniku úrazu a to, že člověk nosil povinné ochranné pomůcky. K zisku odškodnění je třeba i schovávat veškerou lékařskou dokumentaci včetně účtů za rehabilitační pomůcky a podobně. I tuto částku je možné proplatit.

Po úraze dostal výpověď, odešel s milionem a půl

Ne všechny firmy přitom hrají fér, některé se snaží nevědomosti zaměstnanců využít. „Řešili jsme případ pracovníka z Vysočiny, kterému obráběcí stroj amputoval kus ruky. Následovala dlouhá léčba a celá řada operací, bohužel je ale funkce končetiny hodně omezena. Nárok na odškodnění byl tady jasný – úraz vznikl v práci a výrazně dopadl na život klienta. Firma se ale nezachovala nejlépe – pracovníka donutila podepsat výpověď dohodou a navrhovala, že měl muž na vzniku úrazu 80% spoluvinu, což by vedlo k výraznému snížení odškodnění. Dokázali jsme změnit výpověď z výpovědi dohodou na výpověď ze zdravotních důvodů po pracovním úraze, která se proměnila na 12měsíční odstupné, spoluvina nakonec činila 10 procent a poškozený získal odškodnění přes 1,5 milionu. A případ ještě není u konce,“ uvádí Beck.

Zodpovědné firmy mají bezpečnost jako prioritu

Úrazy vzniklé ve skladech a výrobních prostorách bývají z logiky věci těžší než případy z kanceláří. Manuální pracovníci jsou ohroženější i proto, že manipulují s těžkými předměty či obsluhují masivní stroje. Přestože vzniku úrazů plně zabránit nelze, na bezpečnost je kladen čím dál vyšší důraz – ať se jedná o interní směrnice, povinnou výbavu či požadavky na technické zařízení. „Bezpečnost práce je zásadní faktor u výroby nových technologií. Například u nás vyvíjené robotické buňky musí splňovat všechny potřebné požadavky a mít i povinné zkoušky i certifikace, jinak je není možné uvést na trh,“ vysvětluje Jakub Kaufman z firmy Profika. Pokud by se firma pokoušela ušetřit a koupila stroje, které neodpovídají standardům, které jako povinné vyžaduje Evropská unie či česká legislativa, odpovědnost za vznik pracovního úrazu by mohla přejít přímo na společnost. Pojišťovna by v takovém případě kompenzaci zaměstnanci zaplatila, ale následně ji alespoň z části vymáhala po zaměstnavateli.