Mezi strojírenskými firmami výrazně vzrostl zájem o přijetí eura

Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, ve kterém oslovila zhruba 150 ředitelů tuzemských strojírenských firem. U velkých společností s minimálním ročním obratem 250 milionů korun je to 78 procent, u malých a středních podniků dvě třetiny.

„Většina našich politiků trvale nebo podle společenských nálad mění názory na přijetí eura. Já osobně jsem jednoznačně pro jeho urychlené přijetí. Argumentace je dlouhodobě známá. Naše republika je závislá na zahraničním obchodu, a to jak na exportu, tak importu,“ uvedl předseda představenstva společnosti Brisk Mojmír Čapka.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara by Česko mělo přijmout euro, protože ekonomika je na Evropskou unii a euro intenzivně navázaná. „Odstraní to pro exportéry velmi nepříjemné kurzové výkyvy a umožní nám sedět v Bruselu u toho nejdůležitějšího stolu a spolurozhodovat o budoucnosti EU,“ doplnil Špicar.

Ukončení intervencí České národní banky (ČNB) se podle průzkumu promítlo do činnosti tří pětin strojírenských firem. Naprostá většina z nich uvedla, že se jim snížil zisk, necelé polovině se snížila jejich konkurenceschopnost na evropských trzích. Třetině firem přinesla současná situace znevýhodnění podmínek pro nákup inovací. ČNB ukončila devizové intervence začátkem dubna. Koruna od té doby vůči euru posílila o více než pět procent.

„Intervence ČNB byla umělým zásahem do tržního prostředí, který z krátkodobého pohledu pomohl méně konkurenceschopným firmám. Já vnímám jakékoliv netržní nástroje jako negativní pro vývoj ekonomického prostředí. Změna měnové politiky je již plně zahrnuta do naší obchodní činnosti,“ sdělil předseda představenstva Kovosvit Mas Libor Kuchař.

Pro společnost Koyo Berings ČR podle ředitele Petra Nováka znamená ukončení intervence kurzovou ztrátu v řádech milionů korun měsíčně. „Přibližně dvě třetiny obchodních aktivit realizujeme v zahraničí. Ukončení devizových intervencí ČNB tedy mělo na naše hospodaření nepříznivý dopad. A to i přesto, že vstupní materiál nakupujeme v cizí měně. Vývoz výrobků však převažuje,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Tržby z exportu podle oslovených ředitelů letos strojírenským firmám meziročně vzrostou v průměru o 6,3 procenta. „Pokud budeme počítat aktuální kurz eura, exportní tržby budou dále růst,“ dodal generální ředitel Moravia Stamping Břetislav Šimeček.