„Nemůžeme jen tak zavřít dveře a jít pryč,“ říká ředitel MSV v Brně Michalis Busios

Jakkoliv je s realizací MSV úzce spjat už mnoho let, v roce 2019 stál poprvé v čele veletrhu jako jeho nově stanovený ředitel. Jeho cílem bylo posunout veletrh směrem k digitalizaci, která se jako trend projevuje nejen v průmyslu, ale i v samotném výstavnictví. Tento koncepční posun dnes Michalis Busios hodnotí jako vydařený – výstaviště získalo výborné ohlasy na projekty Digitální továrna 2.0 a Česká republika – The Country for the Future, které do veletržních pavilonů přinesly působivé technologie digitální prezentace, jež oslovily davy návštěvníků. Když se však s pocitem dobře odvedené práce rozběhly přípravy MSV 2020, přinesla nečekaná epidemie koronaviru bezprecedentní výzvu, s jakou se zde do této chvíle nikdo nesetkal…

Vyhlášení prvního nouzového stavu přišlo v březnu – právě v době standardní uzávěrky pro vystavovatele MSV. Jak se to projevilo na jejich přístupu?

Michalis Busios, Veletrhy Brno: Vzhledem k uzávěrce přihlášek je pro nás březen z hlediska akvizice vystavovatelů zcela klíčový měsíc. Jednáme s nimi sice už od konce předchozího veletrhu, ale uzávěrka 31. března slouží k písemnému potvrzení zájmu. Takže jsme byli v kontaktu a vývoj byl až do té doby výborný. Kazit se to začalo až vyhlášením nouzového stavu, tuším, že to bylo 12. března, protože do té doby jsme zaznamenávali od firem velký zájem, i ze zahraničí.

Jak se vám MSV 2020 rýsoval předtím, než k tomu došlo?

Partnerskou zemí mělo být vůbec poprvé Rusko, jako výsledek několikaleté práce. Itálie se měla premiérově zúčastnit formou oficiálního stánku jejich vládní agentury ICE, což byl také dosud neuskutečněný počin. Japonsko tu mělo být prostřednictvím agentury JETRO. Z průmyslu sice začínaly přicházet signály, že dochází k nějakému oslabení, ale my jsme ho v březnu nezaznamenávali. Vypadalo to, že by ten ročník mohl být opět rekordní nebo velmi dobrý. Když došlo k vyhlášení nouzového stavu, začala mezi firmami panovat velká nejistota. Dlouho jsme čekali na stanovení podmínek, které by vůbec umožňovaly uspořádat veletrh, nicméně událost o rozsahu MSV možná nebyla. To vneslo nejistotu mezi vystavovatele, kteří s námi začali řešit, jak to bude dál. Následně začala mít pandemie u firem ekonomické dopady s nepříznivou tendencí dalšího vývoje. Globální firmy se strategicky rozhodly vyhnout hromadným akcím, takže jsme začali interně zvažovat, do jaké míry má smysl pokračovat v přípravách. Abychom se nedopracovali do situace ženevského veletrhu, který se zrušil, až když už byl postaven. Takže jsme v červnu přijali to na jednu stranu nešťastné, avšak viděno optikou dnešní doby na druhou stranu velmi zodpovědné rozhodnutí. Veletrh jsme se rozhodli v tomto roce zrušit. A vidíme, že to bylo správné rozhodnutí, učiněné v poslední chvíli, kdy jsme mohli zamezit větším finančním nákladům ze strany vystavovatelů i nás jako organizátorů.

Michalis Busios je ředitelem Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně od roku 2018, předtím se 16 let podílel na pořádání MSV z pozice projektového manažera.

 

Můžete nám osvětlit, jaké procento firem jsou stabilní vystavovatelé a o jaký podíl vystavovatelů se musíte každým rokem ucházet znovu a znovu?

My se musíme ucházet o každého vystavovatele. Ono to vypadá, že jsou tam pořád ty stejné firmy, protože máme odhadem 75 až 80 % stálých vystavovatelů, kteří skončením veletrhu projevují zájem o další ročník. Tak to tu běželo v posledních 10 letech naprosto standardně. Vedle toho ale o nové vystavovatele bojujeme vždycky, pořád dochází k nějaké obměně. Každý rok získáme 150 nových subjektů, které se veletrhu účastní. Velká práce je se zahraničím, tam je to často několikaletý proces, který vyvrcholí oficiální účastí dané země.

MSV je klíčová událost pro Veletrhy Brno jako takové. Můžete prozradit do jaké míry se podílí na obratu celé společnosti?

MSV se podílí více než 40 procenty. Je to naprosto zásadní záležitost pro celou firmu. Na této akci pracují prakticky všichni zaměstnanci, kteří tady jsou, i z obslužných útvarů. Nápor, který je během přípravy a průběhu strojírenského veletrhu, je enormní. 

Jaká je aktuální situace z hlediska vystavovatelů? Zůstali vám stále ještě takoví, kteří si přáli prodloužit přihlášku na ročník 2021?

Po rozhodnutí, že se v roce 2020 veletrh nebude konat, jsme vstoupili v další jednání s vystavovateli, kteří zde měli přihlášku a zaplacenou zálohu a potěšilo nás, že velká část potvrdila svůj zájem o příští rok a jako důkaz toho, že s veletrhem počítají, že pro ně má smysl, si zálohu nechali přesunout na tento rok.

Pro rok 2021 jste zvolili zářijový termín, jaký byl pro něj důvod?

Důvodem pro zářijový termín je konání dominantního veletrhu obráběcích strojů EMO, který se jednou za šest let koná v Itálii na začátku října. Je to i součást dohody s naším partnerem, což je Svaz strojírenské technologie, který je členem Evropského sdružení obráběcích strojů CECIMO. Potřebujeme zachovat rozestup mezi veletrhy, aby bylo možné převážet exponáty, to je standardní postup. O termínu konání MSV v roce 2021 bylo rozhodnuto ještě ve „standardních“ časech, mohu-li to tak říci. Ale samozřejmě situace, která teď vznikla, již vůbec nereflektuje dohody, které platily ohledně koordinace termínů. 

Navzdory tomu, jak je výhled stále nejasný, máte už představu o pojetí MSV 2021?

Stěžejním tématem určitě bude digitalizace výroby. Opět chystáme projekt digitální továrny, který se v minulosti povedl, chceme na něj navázat a posunout se zase o kousek dál. Zvlášť v této době, kdy se všechno děje virtuálně, nabývá digitalizace na významu a už by to neměla být záležitost jen globálních firem, ale týká se i těch menších. Dalším tématem, kterým reagujeme na aktuální dobu, je 3D tisk. Podnikatelé působící v této sféře byli českému státu nápomocni s překlenutím nedostatku ochranných prostředků, což bychom rádi akcentovali. 

Při tiskové konferenci ke zrušení MSV 2020 v Brně se generální ředitel společnosti Veletrhy Brno vyjádřil v tom smyslu, že je nadále vaším primárním zájmem pořádání fyzických událostí a o digitální aktivity se nezajímáte. Tato strategie pořád platí?

My chceme, aby byl veletrh především o osobním setkávání. Na druhou stranu s ohledem na zámořské vystavovatele, kteří se nebudou moci účastnit veletrhů osobně, uvažujeme o nějaké formě hybridních stánků, kdy by na fyzické expozici probíhal virtuální program a partneři ze zahraničí by si mohli přes nás v Brně na výstavišti sjednat virtuální schůzky. K tomuto posunu jsme od června dospěli ve snaze vyjít vstříc zámořským firmám, protože bohužel očekáváme, že mohou i v dalším roce přetrvávat nějaké komplikace s cestováním.

Jak probíhají v tuto chvíli jednání s partnerskými zeměmi? Jsou vůbec možná?

To je naopak velmi snadné. Máme potvrzen zájem Ruska, které by rádo bylo na MSV 2021 partnerskou zemí. Také Itálie se vyjádřila v tom duchu, že všechny plánované investice přesunou na svoji účast v příštím roce. Takže z hlediska partnerství a politicko-hospodářských záležitostí jsme připraveni. Všechno je ale samozřejmě podmíněno uvolňováním opatření.

Jak byste na základě dosavadních zkušeností ohodnotil přístup českého státu k výstavnictví v těchto časech? 

Nerad se pouštím do politiky. Nicméně jsme v momentě, kdy byl vyhlášen nouzový stav a platí podmínky pro pořádání hromadných akcí, které jsou ovšem pro organizaci veletrhu neproveditelné. V podstatě máme opět zakázáno podnikat. My se snažíme argumentovat tím, že nespadáme do kategorie hromadných akcí jako je třeba koncert nebo fotbalový zápas s krátkodobou a vysokou kumulací lidí. U nás je účast rozložena v delším čase a obrovském prostoru. Snažíme se dosáhnout toho, že jsme porovnatelní s obchodním centrem, která tak striktně omezována nejsou. Například v Polsku byly veletrhy z hromadných akcí vyjmuty a takový je i náš cíl, který by nám měl umožnit v roce 2021 připravovat plánované události – nejen MSV, ale také menší veletrhy. Další argumentace, kterou předkládáme ministerstvu zdravotnictví, je návrh hygienických opatření, připravený ve spolupráci se středoevropskou veletržní asociací Centrex. Tato opatření by měla být přijatelná pro všechny účastníky a zároveň reflektují nutné epidemiologické požadavky. Beru přitom velmi pozitivně, že vláda – respektive ministerstvo průmyslu a obchodu – deklaruje Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně jako akci velkého významu pro export. Svaz průmyslu a dopravy ČR o něm mluví jako o „našem veletrhu“, což mě velmi potěšilo a překvapilo zároveň. Měl jsem z toho dobrý pocit. Osobně vidím potenciál v tom, že například v Německu přistupují k veletrhům hospodářské komory tak, že veletrh pojímají jako svůj a v krizové době jsou nápomocny svým působením. Samozřejmě apriori jde o to, abychom měli povolení a mohli nějakou akci dělat, až se vyřeší aktuální situace s koronavirem.

Představujete si MSV 2021 v intencích, na jaké jsme zvyklí, nebo pracujete s více možnými variantami?

S největší pravděpodobností nebude veletrh v takovém rozsahu a velikosti, jako byl ten zatím poslední v roce 2019. Jednak tu budou omezení spojená s koronavirem, do toho firmy pocítí ekonomické dopady a může přetrvávat problém s účastí zahraničních podniků, které tvořily velkou část veletrhu. Jde nám především o to, aby se veletrhu účastnili lídři, my je nazýváme „kotvy“, kteří jsou tahákem pro všechny ostatní.

Michalis Busios (vpravo) v rozhovoru s Janem Homolou, vydavatelem Strojirenstvi.cz

Jaká je dnes situace ve společnosti Veletrhy Brno? 

V médiích se objevily různé články, některé jsou pravdivé, některé jsou psané bulvární formou a nezakládají se úplně na pravdě. Ale nebudeme nic zakrývat, od března nám nebylo umožněno uspořádat v podstatě žádnou akci, kromě dvou drobnějších akcí Styl a Kabo, což byly vlastně takové obchodní dny v nějaké mikroformě. Když jsme zrušili MSV, měli jsme v plánu uspořádat sérii odborných konferencí, které nakonec také nemohly proběhnout. Takže jsme prakticky od března bez příjmů. To má své dopady, dochází k personálním opatřením, které budou ještě pokračovat, jelikož se situace dál nevyvíjí dobře. Náš vlastník, město Brno, si nechal zpracovat od společnosti Deloitte audit, jak působíme a jestli jsou nějaké možnosti, jakým způsobem výstaviště ekonomicky pozvednout. A já jsem rád, že potvrdili, že vše, co děláme, je správně. Není nic, co by nám vytknuli. Vyhodnotili, že veletržní činnost je jediná možnost, jak areál a celá organizace může přežít, takže je potřeba v co největší míře naši firmu podržet, protože jsou si také vědomi, že nejde jen o nás, ale také o enormní dopad na ostatní navázané subjekty v regionu Brna a jižní Moravy.

Když teď nemáte žádné standardní příjmy, z čeho Veletrhy Brno fungují?

My jsme samozřejmě byli zodpovědnými hospodáři už předtím. Jednak jsme měli vynikající hospodářské výsledky, jednak se podařilo prodat majetek za významnou finanční částku, takže tím jsme získali rezervu, která se nám nyní výrazně hodila. Současně proběhlo osekání nákladů na nezbytně nutnou míru, čerpáme státní podporu ve formě programu Antivirus na zaměstnance. Samozřejmě se snažíme o kompenzaci nákladů, které jsou, ale tyto věci se pořád řeší. Určitě se budeme snažit získat náš díl podpory také z dotačního programu „COVID veletrhy“.

Areál brněnského výstaviště je již dlouhou dobu v hledáčku různých realitních „dravců“. Pociťujete z jejich strany v této složité době nějaký zvýšený tlak?

Vzhledem k tomu, že působíme na atraktivních pozemcích přímo v centru Brna s vynikající infrastrukturou, tyto tlaky tady byly vždy. Současné vedení Brna ale naštěstí pochopilo, že je areál výstaviště unikátní a je potřeba ho využívat k této hlavní činnosti, která přináší příjem pro více subjektů, nejen pro veletrhy.

Takže město za vámi stojí?

Ano, bylo jasně deklarováno, že stojí za to Veletrhům Brno pomoci v této složité situaci.

Co vás v této situaci motivuje? Co vám dělá radost?

V první řadě mám výborný tým. To, že jsem přešel z pozice kolegy do role nadřízeného, což někdy může vyvolat nepříjemné situace, nás naopak velmi dobře semklo. Snažíme se být pozitivní, snášet situaci s humorem a nepropadáme depresi, byť situace není růžová. Na Veletrhy Brno jsem nastoupil během studií na VŠ a bylo by mi nesmírně líto, kdyby BVV ztratilo svoji vlajkovou loď, která má světové renomé. Když jsem byl v Číně, i tam bylo MSV známým pojmem. Za desetiletí historie tohoto veletrhu má MSV Brno svůj nezastupitelný význam. My prostě nemůžeme jen tak zavřít dveře a jít pryč!