Nová legislativa se od července týká dalších tisíců zdvihacích zařízení

O tom, jak se dotýká provozovatelů zdvihacích zařízení jsme si povídali s Lukášem Rosenbergem, obchodním manažerem firmy Konecranes and Demag. 

K jaké legislativní změně pro zdvihací zařízení letos došlo? 

Poslední právní norma byly Vyhláška 19 z roku 1979 a Zákon 174 z roku 1968. Přes 40 let jsme tu neměli žádnou aktualizaci. V loňském roce se podařilo schválit Zákon č. 250/2021 Sb., který se věnuje bezpečnosti práce v souvislosti s vyhrazenými technickými zařízeními. Ke konkrétním oborům se dodatečně připravovala nařízení vlády. Ta jsou nyní již hotova a od 1. července 2022 je tedy nový zákon v platnosti.  

Nová právní úprava je tady přehlednější?  

Desetiletí zde provoz vyhrazeným zdvihacích zařízení upravoval zmíněný zákon, vyhláška a dalších asi 20 předpisů, pro všechny zúčastněné šlo o velice chaotickou základnu pro přijímání rozhodnutí. Dnes se 90 % této problematiky řídí jedním zákonem a jedním nařízením vlády. Toto zjednodušení rozhodně vítám, vnáší to do naší práce větší přehlednost a jednoznačnost, povinnosti provozovatelů jsou jasně stanovené a je na každém, jak se k tomu postaví.  

Co se tedy od 1. 7. mění pro uživatele zdvihacích zařízení? 

Zásadní změnou je rozšíření definice pro vyhrazená zdvihací zařízení. Zatímco dříve do této kategorie spadala zařízení s nosností nad 5 tun, nyní sem patří zařízení nad 1 tunu. Tato skupina mezi 1 a 5 tunami zařízení je ve firmách nesmírně početná, odhaduji, že řádově jde o vyšší tisíce zařízení, pro která nyní platí nová pravidla. 

Další rozšíření se týká vyhrazených zařízení první třídy, což jsou nově zařízení nad 3,2 tuny nosnosti. Ta podléhají povinnosti uvedení do provozu pod dohledem Technické inspekce České republiky (TIČR).  

Jsou nově stanovené také sankce v případě neplnění zákonných povinností? 

Ano, horní hranice pokuty, kterou lze udělit, stoupla na 2 miliony. Ale osobně se domnívám, že k takto přísným postihům docházet nebude. Na základě mých informací nastává období, kdy inspekce bude kontrolovat dodržování nového zákona, zda firmy mají v pořádku dokumentaci, jak často dělají Kontroly, zda vedou potřebnou evidenci apod., ale primárním cílem není někoho trestat. 

Jaké má teď provozovatel zařízení nad 1 tunu povinnosti? 

Základem je Kontrola každé 3 měsíce (dříve Inspekce dle ČSN ISO 9927-1). Podle zatřídění zařízení se v ročních až čtyřletých intervalech provádějí revize zdvihacího zařízení a elektrozařízení. Dále je třeba zajistit údržbu stanovenou v manuálu, obvykle jednou za půl roku či za rok. Pokud je součástí ocelová konstrukce, musí se kontrolovat i ta, stejně jako vazáky a prostředky pro zavěšení. Povinností je také měření životnosti zařízení, což je snadné u nových jeřábů, jejichž řídící jednotka shromažďuje data po celou dobu životního cyklu, ale platí to samozřejmě i u starších zařízení, kde to již tak snadné není. 

Povede nová právní úprava k větší bezpečnosti? 

Já se domnívám, že ano. Firmy si uvědomují, že bezpečnost je třeba brát vážně, a tento nový zákon jim jednoznačně shrnuje, na co se zaměřit. Já se servisu věnuji posledních 6 let a před 6 lety povinné kontroly (Inspekce) nedodržovalo asi 80 % firem. Situace se prokazatelně mění a podle našeho každoročního průzkumu Crane monitor je to dnes menšina, která kontroly zanedbává, jde přibližně „jen“ o 30 % a toto číslo každým rokem klesá. 

Navíc se pravidelná péče o zařízení vyplácí. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že do firem, které dodržují pravidelné čtvrtletní kontroly, prakticky nevyjíždíme na opravy. Pokud při kontrole zjistíme hrozící závadu, vyřešíme ji včas a vyhneme se nečekané odstávce a vyšším nákladům a opravu. 

Kdo může kontroly provádět? Jakou musí mít odbornost? 

Revize a zkoušky musí provádět revizní technik, který má středoškolské vzdělání a tři roky praxe v oboru nebo vysokoškolské vzdělání a dva roky praxe. V tom není prakticky žádná změna. Kontroly může vykonávat pouze odborný technik, s prokazatelnou dvouletou zkušeností, který je vyučený v oboru strojním nebo elektrotechnickém. Na montáže a opravy je nově potřeba vyučení v oboru a rok praxe. Tuto úpravu jako profesionál, dlouhodobě působící v oboru, vítám, protože bylo smutnou praxí, že na montáž jeřábu některých firem přijela skupina dělníků bez jakýchkoliv zkušeností, vedená jediným zkušeným pracovníkem, to už se teď nesmí dít. Všichni, kteří budou zařízení instalovat musí být minimálně vyučeni v oboru. 

Co firma Konecranes and Demag nabízí svým zákazníkům, aby dostála zákonným požadavkům. 

Prakticky úplně všechno. Především už to nabízíme a v praxi realizujeme řadu let, nová legislativa jen potvrzuje správnost této cesty. Nový jeřáb dodáme podle předpisů včetně jeřábové dráhy, pokud je potřeba. Snadno pak projde ověřovací zkouškou u technické inspekce. Naši technici pak pravidelně každé 3 měsíce provádějí kontroly, jsme schopni k tomu účelu zajistit i plošinu. U kritických zařízení dokážeme vytipovat a zajistit balíček náhradních dílů nezbytných pro chod zařízení. Po roce provedeme pravidelnou údržbu podle návodu výrobce. Nabízíme revize, zkoušky, měření životnosti, po 5 letech provedeme zaměření dráhy a podrobnou prohlídku ocelové konstrukce. Součástí naší nabídky jsou samozřejmě také velké i menší modernizace. Když jeřáb dojde na konec životnosti, jsme schopni udělat generální opravu, takže pak pracuje dál jako nový. A když už opravit nelze, nabídneme zákazníkovi nový jeřáb. 

Co když od vás někdo chce servisovat jeřáb jiné značky? 

To je snadné. První, co uděláme, je, že zkontrolujeme dokumentaci a doplníme, co není v pořádku. Potom zpravidla následuje důkladná revize naším technikem a výpočet životnosti. Pokud je zařízení v pořádku, naskočíme do standardního cyklu 3měsíčních kontrol a tak dále, jak jsem to popsal v předchozí odpovědi. 

Bez nadsázky mohu říci, že naše společnost je v oblasti servisu a obecně v péči o zařízení po celou dobu jeho životnosti, v ČR zcela bezkonkurenční. Pro řadu výrobců jejich zájem končí předáním jeřábu zákazníkovi, ale to je podle naší strategie špatný přístup. My se nebojíme zodpovídat za stav našeho zařízení v kterémkoliv okamžiku jeho provozu. 

To je velký závazek, jak máte servis organizačně řízený? 

Máme tři větší servisní střediska: ve Slaném, v Brně a v Ostravě a menší základny v regionech. Řada našich techniků pracovala dříve i na jiných značkách jeřábů, takže máme kompletní know-how všeho, co lze v republice najít. Dokážeme zákazníkům vyřešit prakticky jakýkoliv problém na jakémkoliv zařízení, v tom je naše síla.