Nový generální ředitel Veletrhů Brno věří ve změnu a sílu veletržní show

Ve společnosti Veletrhy Brno působí již přes 20 let, z toho 18 let ve vrcholových manažerských pozicích. Na nejvyšší post ve firmě Tomáš Moravec povýšil z pozice obchodního ředitele, přičemž kdysi zde začínal jako obchodní referent. Že ve výběrovém řízení uspěje člověk, který v organizaci již nyní působí, přitom zpočátku nebylo vůbec jasné – přihlásilo se do něj více než šedesát lidí, mezi nimi také někdejší primátor města Brna Petr Vokřál. Do čela brněnských veletrhů vstupuje nový generální ředitel v nelehké situaci, kdy standardnímu pořádání hromadných akcí již déle než rok brání nejrůznější obstrukce plynoucí z preventivních opatření vůči epidemii covid-19 a dosavadní vystavovatelé místo plánování veletržních expozic čím dál častěji sahají po nejrůznějších formách digitálních forem prezentace.

Váš předchůdce Jiří Kuliš v uplynulých dvou letech zažil jistě horké momenty. Co vás osobně vedlo k tomu ucházet se o nesnadnou pozici generálního ředitele Veletrhů Brno? 

Tomáš Moravec, Veletrhy Brno: Já jsem pracoval po boku pana Kuliše na různých pozicích od roku 2009. Stejně jako on věřím v to, že veletrhy mají budoucnost i ve věku internetu. Předmět Veletrhy a výstavy přednáším na vysoké škole a osobní kontakt považuji za nenahraditelný. Veletrh má být velká show, která působí na všechny smysly a nabízí jedinečnou přidanou hodnotu.

Máte nějaké výrazné nosné téma, na které se chcete ve funkci zaměřit? 

Není to tak, že bych dvacet let čekal a měl nachystané něco, co teď vytáhnu z klobouku a zachráním planetu. Tak to zkrátka není. Jsem členem vedení posledních 10 let, takže cokoliv jsem chtěl implementovat, jsem implementoval, a pokud se mi to nepodařilo, byla to moje chyba, protože jsem si to nedokázal obhájit. Určitě se chci věnovat digitalizaci a určitě se bude měnit areál. Už nyní se mění výstavbou multifunkční haly v západní části. Jediné, v co věřím, je změna. Po pandemii se pravděpodobně k předchozímu stavu již nevrátíme, nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. 

Zmínil jste digitalizaci veletrhů, která byla předešlým vedením spíše odmítána. Jaký je tedy váš postoj? 

Všichni jsme si za poslední rok a půl vyzkoušeli, že digitalizace má přínos a dává smysl veletrhy obohatit i tímto směrem. Během svého funkčního období bych rád doplnil stávající nabídku profesionální organizace událostí o digitální nástavbu. Abychom měli připravené digitální prostředí v nějakém standardu, které rozšiřuje běžné veletrhy. Nemusí to být přímo virtuální realita, stačí prostředí podobné videokonferenci, které návštěvníkům umožní vizuálně zajímavou prohlídku stánků a další služby. Platforma by také měla být pro každého velmi rychle uchopitelná. Jsme obchodní společnost a naší snahou je, aby i tyto digitální aktivity časem dospěly k nějaké monetizaci. Pokud je Leoš Mareš schopen se ziskem prodávat lístky na virtuální Silvestrovskou show, tak my bychom to měli dokázat také. 

Jak by se tato digitální forma doplňovala s fyzickým veletrhem? 

Má představa je taková, že poběží veletrh a paralelně s ním bude přístupné prostředí, ve kterém bude možné sledovat strukturovaný program konferencí, nabídek, virtuálních prezentací a podobně. Tato platforma by jednak plnila funkci nástavby veletrhu, zároveň by umožňovala prezentaci firmám a institucím, které se z nějakých důvodů fyzicky účastnit nemohou. Letošní MSV byl například poznamenán omezenou mezinárodní účastí, my pak stojíme před rozhodnutím například ruské a čínské firmy na veletrhu vůbec nemít, nebo je mít digitálně. Druhá varianta je samozřejmě lepší. Navíc virtuální účast je zároveň zajímavá pro vystavovatele i pro návštěvníky. 

Ústup zájmu o veletrhy se projevuje už řadu let. Jak budete těmto trendům čelit? 

Veletržní správy ve svém auditoriu vytvořily návyk neustálého růstu počtu vystavovatelů a návštěvníků. Ve chvíli dramatického poklesu čísel o 30 až 50 % začíná na povrch vyplouvat kvalita návštěvníků, která je důležitější než kvantita. Pokud se podíváme například na letošní Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, tak z našich dat vyplývá, že nadpoloviční většina návštěvníků má ve svých firmách rozhodovací kompetenci a disponují prostředky, které jsou připraveni investovat na základě toho, co vidí na strojírenském veletrhu. Na těchto faktech musíme stavět. 

Jaký vývoj plánujete ve skladbě veletrhů? 

Podle Paretova pravidla nám 20 % veletrhů zajišťuje 80 % příjmů, klíčové pro nás v posledních letech jsou veletrhy Techagro a Mezinárodní strojírenský veletrh. Pokud se tyto dvě akce zmenší, musíme doplnit kalendář novými tématy a zároveň zachovat a udržet témata, která zde už historicky byla. Veletrh, jako každý jiný produkt, prochází určitými fázemi vývoje. Většina z nás si pamatuje, jak zanikl Invex. Totéž hrozí samozřejmě i jiným veletrhům. Musíme tedy přicházet s novými tématy, na příští rok jich máme pět. V červnu proběhne Future mobility, veletrh zaměřený na mobilitu jako službu. Další novinou je setkání Truck Show pro širokou veřejnost. Mezi dalšími menšími projekty, kterým chceme dát šanci se dále rozvinout, je třeba veletrh věnovaný patchworku.

Zatímco v jiných oborech již veletrhy zcela zanikly nebo jsou svým rozsahem nesrovnatelně menší než před lety, ve strojírenství prozatím stále prosperují. Čím si to vysvětlujete? 

Strojírenství je z mého pohledu tradiční a tradicionalistický obor. Strojaři jsou lidé, kteří mají rádi osobní kontakt. Na strojírenském veletrhu se nenabízí jednoduché produkty, které by se snadno prodávaly v e-shopu. Naopak jde o produkty s vysokou přidanou hodnotou, u nichž je osobní jednání klíčové. S potěšením mohu říci, že naprostá většina letošních vystavovatelů byla spokojena, že Mezinárodní strojírenský veletrh proběhl a přinesl jim návštěvníky a zakázky. 

Letošní MSV v Brně byl určitě úspěch, nicméně od mnoha vystavovatelů zaznívaly podněty, že by se do budoucna mohl nejméně o jeden den zkrátit. Pracujete pro příští ročník i s takovou variantou? 

Otázka čtyřdenního MSV určitě na stole je. Když veletrh začíná v pondělí, většina lidí, kteří budou celý týden na veletrhu, stráví přípravami i víkend předtím. Zvažujeme, že by MSV začínal až v úterý a trval čtyři dny, protože všichni chceme žít i své soukromé rodinné životy. Ale je to ještě v diskusi, v kalendáři je MSV 2022 pětidenní a má jasný termín. 

Jak těmto plánům vyhovuje současný areál brněnského výstaviště? 

Na jednu stranu jde o nádherný, architektonicky cenný areál, který na druhé straně nesmírně komplikuje pořádání moderních veletrhů. Žádné dvě haly nemáme stejné: půdorysy, výšky a technické parametry všech hal se liší. Pro profesionální veletrhy založené na B2B projektech je vhodná část areálu s moderními halami P, V, F, G1, případně G2, tedy haly, v nichž probíhal letošní MSV. To je srdce výstavního areálu. Přední část komplexu se staršími halami se profiluje jako konferenční, mohou tu probíhat volnočasové aktivity, mohou tu být galerie či muzea. Než by budovy zely prázdnotou a chátraly, budeme pro ně hledat adekvátní využití. Naším cílem je do budov vrátit život. Pokud se nám to nepodaří, budeme se muset stáhnout do pozic, které jsou pro nás ekonomicky udržitelné. Dovedu si představit i zmenšení areálu. Do stávajících výstavních hal bychom rádi implementovali nové technologie. V souvislosti s hygienickými opatřeními třeba čištění vzduchu zabudované do svítidel, nebo počítadla naplněnosti kapacity pavilonu, jak je to dnes běžné v řadě obchodních center.