Po pandemii nás čeká pragmatická digitální tranformace

„Vlak nám ještě neujel, ale je pravda, že vlajku digitalizace v ČR drží jen několik velkých firem. Pokud se nepřizpůsobí i to masové gró, tak nebudou mít šanci v mezinárodní konkurenci obstát, protože stále častěji bude vyžadován po dodavatelích nějaký digitální standard, což je pro proexportní ekonomiku velmi důležité,“ varoval v rámci debaty Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika. „Digitální transformace nekončí. Pandemie ale způsobila to, že jsme více pragmatičtí. Je to pragmatická digitální transformace. Zjistili jsme, jak rychle se lidi dokáží spojit a komunikovat. Lidé už digitální kompetence mají a nyní nastal čas je více rozvíjet,“ upozornila Jana Polášek Filová, koordinátorka řízení inovací společnosti Škoda Auto.

A jak se k aktuální situaci postaví ona většina firem, která zatím digitalizovat své provozy nezačala? „Digitalizaci nevidíme jako cíl, ale jako nástroj. Hlavní je obnovit výrobu a optimalizovat jí. Je to jeden ze silných nástrojů. Překvapivě dobře si vede zemědělství, ve kterém se digitalizace nijak masivně nepropagovala. Chybí nám ale odborní poradci pro malé a střední firmy, které nemají takové možnosti jako velké nadnárodní společnosti,“ varoval Karel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR).

Začněte se ptát a definujte své firemní procesy

Investice do digitalizace nejsou podle Eduarda Palíška větší než náklady, které by firmy následně musely vynaložit, kdyby nedigitalizovaly. Svědčí o tom mimo jiné efektivita firem, které tak již učinily a jasně se potvrzuje, že je to dobrý směr. „Firmy, které již digitalizovaly, ukázaly, že v krizových chvílích jsou schopny velmi pružně reagovat. To je i signál pro ostatní. Buď hozenou rukavici uchopí nebo zaniknou,“ potvrzuje Prof. Vladimír Mařík z Národního centra Průmyslu 4.0.

I přesto se odborníci shodují, že malé a střední podniky připraveny používat digitalizaci nejsou. „Je třeba mluvit o tom, co sledujeme, když chceme digitalizaci přinést do výroby. Potřebujeme lidi, kteří tomu rozumí. Snažíme se proto spojit mladé odborníky se staršími lidmi se zkušenostmi z výroby se svým know-how. Chybí tady prostě lidé, kteří by měli obojí. Mělo by například dojít ke zlevnění poradenských činností. K velkým poradenským firmám se živnostníci prostě nedostanou,“ upozorňuje Karel Dobeš. Ani velké společnosti to ale nemají s prosazováním a zaváděním inovací jednoduché. „Je důležité poznat cíl a procesy. I my bojujeme s tím, že nemáme dostatek expertů. Chybí třeba ti na zpracování výrobních dat. Vychováváme si je tedy sami. Co ale funguje krásně, je předávání znalostí ostatním v rámci spolupráce s CIIRC. Často jde o bazální znalosti. Chybí nám lidi, a i my zjišťujeme, že je dobré najít pomoc na konci vlastní ruky,“ vysvětluje situaci u největšího tuzemského výrobce automobilů Jana Polášek Filová. Klíč k úspěchu je v lidech a jejich vůli. Digitalizace potom notně nemusí znamenat zbytečně vynaložené prostředky nebo astronomické částky. „Kdo chce hledá způsoby a kdo nechce, hledá důvody. Klíč je v tom, že firma musí mít osobnost, majitele nebo vedoucího, který má jasnou digitální vizi. To malým a středním podnikatelům chybí. Robotizace je až to poslední, třešinka na dortu. Nejdříve je třeba celý proces od návrhu přes výrobu a jeho životní cyklus digitalizovat. Není to revoluce technologická, ale je to změna v myšlení lidí,“ vysvětlil Palíšek.

Budování průmyslu s vysokou přidanou hodnotou je dnes díky technologiím snadno realizovatelné. Dnes už prakticky veškeré technologie dostupné jsou. Jen se musí kreativita a invence českého člověka transformovat do využitelné podoby.

Foto: Trade Media International