Pohled do světa robotiky na OnRobot Expo

OnRobot Expo již názvem naznačuje, že akce vedle série přednášek nabídla účasníkům i prohlídku virtuální expozice se svými produkty. Pro mne osobně byla během prvního dne nejzajímavější přednášková sekce, konkrétně úvodní tisková konference s ředitelem firmy OnRobot Enricem Krogem Iversenem a hned po ní následující příspěvek Patricka Schwarzkopfa z Mezinárodní robotické federace (IFR).

Přednáška pana Schwarzkopfa s názvem „Lidé, roboty a Polanyiho paradox“ přinesla mimo zajímavých grafů aktuálního vývoje robotiky i nevšední filosofické zamyšlení.

Polanyiho a Moravcův paradox

Polanyiho paradox, pojmenovaný podle britsko-maďarského filozofa Michaela Polanyiho, říká, že „Víme víc, než dokážeme sdělit“. Tento výrok je jen zestručnění rozsáhlejší práce, která pojednává o tom, že lidské chování a rozhodování je založené na faktorech, které sami neznáme, nebo neumíme pojmenovat. Lidský mozek dělá v každé vteřině tisíce rozhodnutí, která si ani neuvědomujeme. Z toho pak plyne řada omezení umělé inteligence. Nicméně i schopnost učení strojů se dnes rozvíjí nevídaným tempem.

I další úvaha se týká rozdílu mezi lidským mozkem a umělou inteligencí. Tým Hanse Moravce zformuloval paradox, o němž nám Wikipedie říká: „Moravcův paradox je pozorování vědců z oblasti umělé inteligence a robotiky, podle něhož v rozporu s očekáváním vyžaduje rozumové uvažování (které je pro lidi relativně náročné) jen poměrně málo výpočetní síly, ale senzomotorické dovednosti (pro lidi poměrně snadné) vyžadují obrovské výpočetní zdroje.“ Zjednodušeně řečeno: pro robota jsou některé úkony, které snadno zvládne malé dítě, mimořádně obtížné, například chůze po schodech.

Vývoj v posledních letech

Způsob uvažování, prezentovaný v obou předchozích zamyšleních, je nutný pro pochopení robotiky a pro správné formulování požadavků dalšího vývoje. Jak řekl Patrick Schwarzkopf: „Pro správné chápání schopností robotů musíme napřed znát schopnosti lidí.“ Protože cesta, která nás v této oblasti čeká, je pořád dlouhá. Jak ukazuje první graf, operace, které jsou v současnosti vykonávány kolaborativními roboty jsou poměrně nenáročné a skutečná spolupráce s lidmi je v samých počátcích.

Setrvalý růst robotizace prezentovaný následujícím grafem asi nikoho nepřekvapí.

Ovšem roční přírůstky robotických instalací nám dává realističtější obrázek, a to přestože zde zatím chybí údaje z roku 2020.

Rozdělení na světadíly ukazuje ohromný (a stále vzrůstající) náskok Asie.

Instalované roboty rozdělené podle průmyslových oborů, v nichž pracují. Různé barvy znázorňují roky 2017, 2018 a 2019.

Barevná škála je stejná jako u minulého grafu, ale roboty jsou tentokrát rozdělené podle konkrétní vykonávané operace. Absolutně vede oblast manipulace, což ukazuje, jak nedostatečně zatím potenciál robotů využíváme.

A na závěr si prohlédněme počty instalovaných robotů v loňském roce v jednotlivých zemích světa. Figuruje zde i Česká republika.