Rychlý přehled
-
Na Fakultě strojní VŠB mají nově technologii laserového navařování kovu
Laser Metal Deposition (LMD), tedy nanášení laserem taveného kovového prášku, patří mezi aditivní technologie. Oproti jiným metodám 3D tisku, jako Selective Laser Melting (SLM), kterou na škole také mají, nabízí LMD možnost tisku větších dílců, limitem je jen dosah robotického ramene. Vynikající je u této metody také materiálová kvalita, protože prášek se taví ještě před dopadem na povrch dílce a díky tomu vzniká plně kovová vazba mezi vrstvami.
„Už teď je zařízení zapojeno ve dvou výzkumných projektech Národního centra kompetence. Studenti se s ním setkají zejména v magisterském studiu, a to od přípravy matematických modelů až po samotnou výrobu,“ říká profesor Ivo Hlavatý z Katedry mechanické technologie.
Foto: Katedra mechanické technologie VŠB -
Škoda Auto ve Vrchlabí zavádí při plném provozu zásadní transformaci logistiky
Zdroj: Škoda Auto Logistika byla ve vrchlabském závodě řízena řadou dílčích systémů. Mezi nimi vznikal prostor pro chyby, navíc bylo složité je všechny udržovat. Celá logistika závodu nyní přešla pod jednotné řízení ONE Log využívající platformu SAP. Tato výrazná změna v IT sféře závodu probíhá při standardním provozu. V současnosti zvyšuje zásadním způsobem efektivitu a flexibilitu logistiky, do budoucna je důležitým stavebním kamenem pro digitalizaci celého závodu.
-
Kvůli poruše shořel lunární modul Peregrine i s českým detektorem
Cílem modulu Peregrin bylo měřit vesmírné záření a z povrchu měsíce je v reálném čase odesílat na základnu na Zemi. Data o nebezpečném záření měl snímat detektor částic Timepix. Na základě technologie Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) jej vyvinula a vyrobila česká společnost ADVACAM. Projekt však před pár dny havaroval. Raketě, která měla vynést lunární modul Peregrine k měsíci, selhal pohonný systém, z toho důvodu i s nákladem shořela 19. ledna v atmosféře.
foto: ADVACAM -
Obrázek vytvořený umělou inteligencí není autorským dílem
První český rozsudek věnovaný tématu autorských práv a dílu vytvořenému umělou inteligencí zamítl žalobu, v níž se tvůrce dožadoval přiznání autorských práv. V rozhodnutí se mimo jiné konstatuje: „obrázek vytvořený umělou inteligencí nepředstavuje autorské dílo podle § 2 AZ, neboť nesplňuje pojmové znaky autorského díla. Neboť se nejedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti fyzické osoby – autora. Žalobce sám osobně dílo nevytvořil, to vzniklo pomocí umělé inteligence, a v řízení nebylo prokázáno na základě jakého konkrétního zadání.“ Podle soudu není autorským dílem ani zadání – „prompt“, na jehož základě dílo vzniklo. Celý text rozsudku naleznete zde.
