Rychlý přehled
-
VÍTKOVICE STEEL posiluje nový vlastník
O plánované změně majitele informovala ostravská společnost již v říjnu letošního roku. Avšak až v těchto dnech se novým majitelem oficiálně stává společnost Jindal Steel International ze světově známé průmyslové skupiny Jindal Group působící nejen v ocelářství, ale i v energetice a těžebním průmyslu. Odkoupením akciových podílů od dosavadních majitelů získala 100 procent akcií ostravského podniku.
Společnost VÍTKOVICE STEEL spolupracuje se skupinou Jindal už více než rok v oblasti provozního financování poté, co v minulém roce Jindal Group stabilizovala její finanční situaci. Letos na jaře VÍTKOVICE STEEL se skupinou Jindal uzavřely závazné memorandum o vzájemné obchodní spolupráci na dodávkách vstupního materiálu vyrobeného s nízkými emisemi CO2 a minimálním dopadem na životní prostředí. Ostravská společnost si tím zajistila nízkoemisní ocelové bramy z Ománu v objemu až milion tun ročně. Díky partnerství s Jindal Group se VÍTKOVICE STEEL mohou stát jedním z prvních výrobců tzv. zelených plechů v Evropě a významně posílit konkurenceschopnost i svou pozici na trzích.
-
PlasmaSolve se podílí na pokrokové výrobě polovodičů
Brněnská společnost PlasmaSolve se stala jedním z hlavních partnerů projektu HaloFreeEtch, jehož cílem je vývoj ekologicky udržitelného procesu leptání polovodičů, který eliminuje použití halogenovaných sloučenin. Současné metody plazmového leptání využívající halogeny představují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví. Nové metody by proto měly významně snížit environmentální zátěž, ale také uhlíkovou stopu výroby čipů. Projekt je financován agenturou EISMEA spadající pod Evropskou komisi a bude trvat 4 roky. Hlavním koordinátorem projektu je Technická univerzita v Saské Kamenici (Chemnitz).
Čipy jsou základní komponentou všech moderních technologií, proto patří polovodičový průmysl mezi priority evropské ekonomiky. Cílem Evropská unie je technologická suverenita kontinentu a jeho nezávislost na globálních dodavatelských řetězcích. To je ostatně i důvod, proč jsou do výzkumu a vývoje v této oblasti investovány nemalé prostředky, mj. právě prostřednictvím projektu HaloFreeEtch.
-
Prostějovská DT dokončila poslední část velké zakázky
Výhybkárna a strojírna odeslala do Brém poslední část velké tramvajové křižovatky. Celá měří přes 82 metrů a váží 162 tun. Na výrobě křižovatky pracovali zaměstnanci společnosti přes půl roku. Její jednotlivé části se s přesností na milimetry sestaví a svaří přímo v jedné z montážních hal v Prostějově. Pak se jako nadměrný náklad přepraví na místo a spojí dohromady. Poslední díl mohutného dvoukolejného čtyřúhelníku za téměř 2 miliony EUR odcestoval do Brém v těchto dnech.
-
Huisman Czech zahajuje rozsáhlejší spolupráci se školami
Spolupráce společnosti Huisman Czech Republic se středním a vysokým školstvím zahrnuje široké spektrum aktivit od darů pro školy a exkurzí přes účast na vzdělávacích akcích a veletrzích až po organizaci praxí a stáží. Právě aktivní praxe a stáže jsou pak stěžejním prvkem spolupráce, neboť umožňují mladým lidem získat zkušenosti přímo v provozu. Pro nastupující absolventy mají ve výrobě připravený individuální adaptační plán, který se zaměřuje na detailní seznámení s pracovištěm, kolegy a pracovními činnostmi. Studenti Střední školy informačních technologií Frýdek-Místek tak například absolvovali stáž v IT oddělení, zatímco žáci Střední průmyslové školy, Obchodní akademie a Jazykové školy Frýdek-Místek sbírali zkušenosti v oddělení řídících systémů a ve výrobě.
Huisman se aktivně zapojuje i do vzdělávacích akcí a soutěží. Finančně například podporuje mezinárodní svářečskou soutěž Zlatý pohár Linde. Další nedávnou podporu pak představuje dar šesti palet komponentů Fakultě elektrotechniky a informatiky na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Komponenty budou využity při výuce předmětů, jako jsou Elektrické přístroje nebo Bezpečnost v elektrotechnice, a pomohou vybavit nově budované laboratoře Elektrického světla.
-
Počty kybernetických útoků na výrobní firmy stále rostou
Nárůst kybernetických útoků na výrobní firmy potvrzuje nedávná analýza společnosti KnowBe4 Manufacturing. Podle ní se výrobní podniky staly nejčastějším terčem kybernetických útoků a připadá na ně více než 25 % incidentů v deseti nejvýznamnějších odvětvích, přičemž 45 % z nich zahrnuje malware. Výrobní průmysl je pro kybernetické zločince poměrně snadným terčem, jelikož řada společností stále výrazně zanedbává vlastní ochranu. Přes polovinu (54 %) hlášených incidentů pak pochází z Asie/Pacifiku, ovšem Evropa je s 26 % na druhém místě.
