Průzkum: Kontrolní hlášení = výdaje a zátěž navíc

„Mezi největší problémy při vyplňování kontrolního hlášení dotázané firmy uváděly problém s evidenčními čísly dokladů (57 %). Řada plátců evidovala do konce roku jednotlivé přijaté doklady pod vlastními pořadovými čísly a evidenční číslo dokladu dodavatele neměla vůbec v systému. Jak uvedla polovina (50 %) dotázaných, druhý nejčastější problém souvisel s datem povinnosti přiznat daň u dokladů na vstupu. Opět se jednalo o údaj, který plátci ve svém systému do konce roku 2015 neevidovali. Většina společností musela provést řadu úprav ve svých systémech,“ uvedla Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte. „Evidence výše uvedených nových polí způsobuje další administrativní zátěž při účtování každé jednotlivé přijaté faktury,“ dodává Jaroslav Beneš, senior manažer v daňovém a právním oddělení Deloitte. 

Přípravu na zavedení kontrolního hlášení firmy nepodcenily. Celkově se na zavedení kontrolního hlášení více než polovina (51 %) společností připravovala od listopadu 2015. Více než třetina (35 %) se přípravě věnovala již od poloviny roku 2015. 

„Příprava na kontrolní hlášení si u 65 % společností vyžádala dodatečné výdaje. U 18 % respondentů příprava stála více než 100 tisíc korun,“ doplnil Jaroslav Beneš. Přitom řada společností není schopna vytvořit kontrolní hlášení přímo ve svém účetním programu. Čtvrtina (25 %) pro generování kontrolního hlášení musí využít speciální software nebo nástroj. Zbývajících 5 % vyplňuje údaje ručně napřímo v samotné aplikaci EPO formuláře kontrolního hlášení k  DPH. 

Podání kontrolního hlášení sice všichni respondenti zvládli, ale polovina z nich přiznává, že zatím neřešili, jak budou reagovat na případné dodatečné dotazy a výzvy finančního úřadu. Rozsah výzev a dotazů, které finanční úřady generují, představuje další administrativní zátěž pro daňové subjekty nad rámec samotné přípravy a podání kontrolního hlášení k DPH.

Kontrolní hlášení

Od 1. ledna 2016 mají všichni plátci DPH povinnost v kontrolním hlášení vykazovat jednotlivé transakce. Správce daně má tak silný nástroj pro daňovou kontrolu. Správce daně může například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce oproti obdobným společnostem a identifikovat tak subjekty pro lepší zacílení daňových kontrol. Vykazování dat v kontrolním hlášení klade vysoké nároky na jejich kvalitu v účetních systémech.