Průzkum: OZP na trhu práce

Zdravotně postižení na trhu práce zůstávají stále málo využití, ačkoli disponují zajímavými schopnostmi a dovednostmi. Zkušenosti se zaměstnáváním OZP má jen malá část firem v České republice, ačkoli firmy s počtem zaměstnanců větším než 25 mají ze zákona povinnost zdravotně postižené zaměstnávat.

Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup: „Na trhu práce máme velkou, doposud málo využitou, skupinu motivovaných pracovníků. Od devadesátých let se v integraci zdravotně postižených do společnosti udělalo mnohé, ale podle mého názoru je to stále málo. O problematice zaměstnávání OZP vedeme diskuse s firmami a často se setkáváme s mnohdy iracionálními obavami s jejich zaměstnáváním.“ 

Většina firem, které nyní zaměstnávají zdravotně postižené, se shodují na tom, že získali maximálně motivované a loajální zaměstnance, kteří jsou přínosem v mnoha ohledech. Pomáhají například utvářet pracovní a sociální klima ve firmě a firmy díky nim také uspoří za odvody do státního rozpočtu. 

Začátkem listopadu 2015 byla předána ocenění dvěma zdravotně postiženým v soutěži Nadačního fondu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). 

Miloslav Kodeš prodělal těžkou mozkovou příhodu v mladém věku, a i když by mohl zůstat v invalidním důchodu, vrátil se do osobního a pracovního života a neustále bojuje o to, aby se zlepšoval. Firma TPCA mu vyšla vstříc a umožnila mu pracovat na pracovní pozici v lakovně odpovídající jeho zdravotnímu stavu. Všem handicapovaným, kteří se snaží najít práci a stále se jim to nedaří, pan Kodeš vzkazuje: „Přeji všem především pevnou vůli a silnou víru ve své schopnosti. Určitě se to podaří.“ 

Druhý oceněný, Jiří Hádek, je vyučeným automechanikem. Následkem autonehody se pohybuje pomocí berle. Kvůli svému postižení musel hledat nové pracovní uplatnění. Díky svému nasazení dokázal změnit obor svého působení a dokázal se vypracovat na vedoucího obchodního oddělení. Jeho vzkaz ostatním handicapovaným: „Doporučuji pevnou vůli, nebát se neúspěchu při hledání práce a chuť učit se novým věcem.“ 

Hranice mezi zdravým pracovníkem a člověkem po nenadálém úraze či nemoci je velmi tenká. Hana Potměšilová, ředitelka NFOZP, k tomu dodává: „Nikdo z nás neví, co bude zítra. Nedat příležitost zdravotně postiženému člověku dnes znamená, že zítra ji nemusíme dostat my.“ 

Jaroslava Rezlerová, ředitelka ManpowerGroup dále komentuje: „Zaměstnávání zdravotně postižených by se mělo stát standardem všech firem, nikoli pouze z finančních důvodů. Pocit obrovského zadostiučinění je to, co pobízí například naši společnost se zdravotně postiženými spolupracovat.“

Informace k zaměstnávání OZP

Kdo je osoba se zdravotním postižením (OZP)? 

Za osobu se zdravotním postižením se považuje člověk, kterému byla dle zákona přiznána invalidita I., II., nebo III. stupně (přiznání je spojeno s nárokem na pobírání invalidního důchodu) a také osoba zdravotně znevýhodněná (nepobírá invalidní důchod). OZP může být např. nevidomý, člověk na vozíku, neslyšící, člověk se schizofrenií či Downovým syndromem, ale také lidé po onkologickém onemocnění, např. žena po rakovině prsu, epileptik, člověk po transplantaci, lidé s psoriázou či astmatem.

Stupeň invalidity OZP není ukazatelem předpokládané kvality pracovního výkonu. Každý člověk má individuální vůli, schopnosti, vzdělání, dovednosti, praxi a zkušenosti.

Legislativa k zaměstnávání OZP

V případě, že firma zaměstnává více jak 25 zaměstnanců, je její povinností zaměstnávat v přepočteném počtu 4 % OZP. Za každou chybějící OZP odvádí firma do státního rozpočtu sumu ve výši 2,5násobku průměrné mzdy za rok. Konkrétně se jedná o částku 62 948 korun za rok za jednu chybějící OZP (25 179 korun x 2,5). Problematické je, že tato odvedená částka dále nejde cíleně zpět do systému na OZP a jejich zaměstnávání. 

Pokud firma nezaměstnává OZP, má možnost kromě odvodu do státního rozpočtu, využít tzv. náhradního plnění. Náhradní plnění znamená nákup výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením, ve výši sedminásobku průměrné mzdy za každou chybějící OZP. Náklady pro firmu jsou pak 176 253 korun za rok za jednu chybějící OZP (25 179,- Kč x 7). 

Modelový příklad:

Firma má celkem 213 zaměstnanců. Povinný podíl OZP je po výpočtu: 8,5 Skutečně zaměstnáno OZP: 0 Rozdíl mezi povinným podílem OZP a skutečně zaměstnanými OZP je 8,5 osoby. Náklady firmy: Odvod do státního rozpočtu: 535 053 korun nebo Náhradní plnění: cca 1 500 000 korun (bez DPH) 

Jak stát podporuje zaměstnávání OZP

Slevy na dani z příjmů pro zaměstnavatele:

• 18 000 korun za rok za jednu OZP zaměstnance (I., II. st. invalidity, OZZ)
• 60 000 korun za rok za jednu OZP zaměstnance (III. st. invalidity)

Příspěvky na podporu zaměstnávání OZP:

Např: na vymezeném chráněném pracovním místě 48 000 korun za na úhradu provozních nákladů Kalkulačky pro orientační výpočet finančního vlivu zaměstnávání OZP na zaměstnavatele najdete na: http://www.spcsr.cz/kalkulacka2

Proč zaměstnávat OZP?

Úspora. Firmy nemusí platit odvod do státního rozpočtu cca 63 tisíc za jednu chybějící OZP. Nemusí se řešit tzv. náhradní plnění ve výši cca 177 000 korun bez DPH. Sleva na dani z příjmů (18 000 korun za jednu OZP nebo OZZ zaměstnanec nebo 60 000 korun za OZP ve III. stupni invalidity). Kvalitní a loajální zaměstnanci z řad OZP

• Společensky zodpovědná společnost
• Prestiž
• Odlišení od konkurence
• Zviditelnění značky zaměstnavatele
• Zviditelnění značky pro spotřebitele
• Přínos pro pracovní a sociální klima ve firmě