Průzkum: Pozdní úhrady pohledávek mohou být likvidační

Redakce Redakce
— vydáno 4. prosince 2015

Přibližně třetina českých finančních manažerů již zažila situaci, kdy se pro firmu staly likvidační pozdní úhrady pohledávek. Problém pozdních úhrad se přitom týká především malých a středních firem do 100 milionů korun ročního obratu.

Inzerce

Až 68 procent firem náklady spojené s pozdními úhradami nijak nevyčísluje. Pokud je vyčíslují, průměrná částka vícenákladů způsobených pozdními platbami za uplynulý rok představuje 115 tisíc korun. Zjistil to společný výzkum společností Intrum Justitia, Komory certifikovaných účetních (KCÚ) a ACCA, ve kterém během října a listopadu 2015 oslovily 102 respondentů z řad účetních, členů KCÚ a ACCA. 

„Vícenáklady zejména menších firem s pozdními úhradami pohledávek zůstávají pro podnikatele skryté. Zadavatelé nežádají své účetní o jejich vyčíslení, a nejsou příliš zvyklí pracovat s pohledávkami prostřednictvím outsourcingu jejich správy nebo faktoringu. Využití obou těchto nástrojů osciluje kolem hranice deseti procent případů. I tyto důvody vedou, jak potvrdil náš výzkum, v řadě případů ke krachu firmy. To je nebezpečný trend, protože zánik takové firmy nemá nic společného s nekvalitou jejího podnikání. Je to doléhající externí faktor, který skrytě brání rozvoji celé ekonomiky,“ uvedl Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních, a pokračoval: „Úvěrové riziko je jedním z finančních rizik sledovaných v účetních závěrkách sestavených dle IFRS. Společnosti musí zveřejňovat informace o jeho výši a koncentraci, očekávané splatnosti pohledávek a výhledově vstoupí v účinnost pravidla vyžadující zachycení očekávaných úvěrových ztrát. Nemělo by být tedy podceňováno ani v účetních závěrkách sestavených dle českých účetních předpisů a jeho adekvátním řízením a zveřejňováním informací předcházet případným podnikovým problémům, restrukturalizacím a likvidacím.“  

Výzkum dále potvrdil, že přes 90 procent firem bylo v uplynulých 12 měsících konfrontováno s pozdní úhradou faktury nebo požadavkem na příliš dlouhou splatnost. Průměrná splatnost faktur přitom byla 41 dnů, což je o deset dnů více, než firmy svým odběratelům umožňují. „Pozdní platby jsou výrazný makroekonomický problém, který snižuje investice i zaměstnanost v dané ekonomice. Celých 40 procent respondentů našeho výzkumu uvedlo, že pozdní úhrady jejich faktur brání náboru nových zaměstnanců, zvýšení výroby nebo rozšíření služeb jejich firmy,“ řekl Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum Justitia v České republice. 

Faktory, které vedou firmy k akceptování pro ně nevýhodných platebních podmínek, jsou především riziko reputace (56 %), a také fakt, že např. začínající podnikatelé přistoupí na téměř jakékoliv platební podmínky (22 %). Svou roli ovšem stále častěji sehrává rezignace (7 %). Zaznívá ovšem i názor, že důvodem je taktéž zdlouhavé, nákladné a bezúspěšné vymáhání nezaplacených pohledávek soudní cestou. 

Ještě výraznější potíže působí firmám povinnost odvést DPH z nezaplacených pohledávek. Celých 65 procent dotázaných účetních a finančních manažerů z KCÚ nebo ACCA totiž zažilo situaci, kdy pozdní úhrady faktur nebyly vysloveně likvidační, nicméně výrazně ohrozily cashflow firmy ve vztahu k jejím daňovým povinnostem. „Musíme si uvědomit, že poctivá firma platící daně se díky neadekvátnímu přístupu odběratele může dostat na okraj propasti. V krajním případě tak může stát přijít o poctivého poplatníka. Naopak mu v daném obchodním vztahu může zůstat ten neseriózní podnikatel nebo koncový spotřebitel,“ dodala Kateřina Benešová, ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. 

Z dřívějších výzkumů, např. celoevropského indexu EPI od Intrum Justitia, vyplynulo, že nadpoloviční většina evropských společností odhaduje, že jejich dlužníci provádí pozdní platby zcela záměrně. Jedná se především o B2B firmy. Více než 30 procent evropských společností téhož průzkumu přiznalo, že včasné platby od zákazníků by jim umožnily zaměstnat více lidí. Jedná se až o osm milionů firem. Z toho vyplývá, že dluhové strategie podnikatelů přispívají k vyšší nezaměstnanosti a nižším investicím v ekonomice. 

Společnost Intrum Justitia je přední evropskou společností, která poskytuje služby v oblasti správy pohledávek a nabízí komplexní služby včetně odkupu pohledávek určené k měřitelnému zlepšení cashflow klientů a jejich dlouhodobé ziskovosti. Založena byla roku 1923 a dnes má zhruba 3 800 zaměstnanců na 20 trzích. Její konsolidované příjmy činily v roce 2014 5,2 miliardy švédských korun. Intrum Justitia AB je od roku 2002 kótovaná na burze Nasdaq OMX ve Stockholmu. 

Komora certifikovaných účetních (KCÚ) je profesní organizace působící v ČR od roku 1999 a sdružující aktuálně 1200 profesních účetních, kteří absolvovali několikaletý dvoustupňový systém certifikace účetních postavený na vzdělávacích standardech Mezinárodní federace účetních (IFAC). KCÚ podporuje svými aktivitami účetní profesi, zdůrazňuje význam kvalitní účetní práce pro finanční řízení podniků, zabezpečuje odborná školení, připomínkuje novelizace účetních a souvisejících předpisů. 

ACCA (Asociace certifikovaných účetních) je globální organizace sdružující profesionální účetní se 178 000 členy a 455 000 studenty ve 181 zemích celého světa. Snažíme se nabízet prvotřídní kvalifikaci relevantní pro naše odvětví pracovitým, schopným a ctižádostivým lidem po celém světě, kteří usilují o uspokojivou kariéru v účetnictví, financích a managementu. 

Pracujeme prostřednictvím sítě více než 95 kanceláří a center a s více než 7 110 schválenými zaměstnavateli po celém světě, kteří svým zaměstnancům poskytují vysoký standard v učení a rozvoji.    

Další článek: Webová technologie v průmyslové automatizaci