Rekordní počet nových zařízení na výrobu biometanu

Za rok 2022 lze přitom očekávat podobný trend, vzhledem k tomu, že byl instalován rekordní počet nových výrobních zařízení. Ale přesto, že v České republice funguje 573 bioplynových stanic, ve výrobě plnohodnotné alternativy k zemnímu plynu z obnovitelných zdrojů zatím zaostáváme.

Poptávka po produkci biometanu každým rokem sílí, díky čemuž jen za poslední rok a půl v Evropě vzniklo celkem 1 067 zařízení na výrobu biometanu. V současné době se podle statistik asociace Gas Infrastructure Europe nachází největší počet biometanových stanic ve Francii, Itálii a Dánsku. Právě Dánsko spolu se Švédskem jsou, jak ukazuje graf, na dobré cestě nahradit svou spotřebu zemního plynu biometanem. Oproti nim Česká republika v produkci biometanu stále zaostává. V provozu má téměř 600 bioplynových stanic, ale biometan nevyrábí skoro žádná.

Výroba biometanu a bioplynu v evropských zemích v letech 2011–2021 (Zdroj: EBA Statistical Report 2022 – The Biomethane and Biogas Markets)

Ačkoliv výstavba stanic pro výrobu biometanu v Evropě narůstá, zdaleka ne všechny plánují připojení k distribuční síti – to znamená, že vyrobenou energii spotřebují v místě jejich produkce. Typické jsou pro to zemědělské stanice, které produkují biometan zpracováním účelově pěstované biomasy či rostlinného bioodpadu. První a dlouho i jedinou stanicí, která začala vtláčet biometan do plynárenské sítě, je bioplynka společnosti EFG v Rapotíně u Šumperka. Ta je navíc unikátní i tím, že se nesoustředí na zpracování účelově pěstovaných plodin či další biomasy, ale na kuchyňský odpad neboli gastroodpad. Nespotřebované potraviny rostlinného a živočišného původu tvoří běžně zhruba čtvrtinu obsahu nádob na směsný komunální odpad. Jen v České republice jsou tak ročně na skládky odvezeny zhruba 2 miliony tun tohoto bioodpadu, z něhož by jinak bylo možné vyprodukovat až 100 mil. Nm3 biometanu (1 TWh), což by pokrylo přibližně 1 % tuzemské spotřeby plynu.

Biometanové cíle jsou nyní nastaveny poměrně vysoko. Ke splnění podmínek taxonomie Evropské unie bude potřeba vyrábět v roce 2025 zhruba až 6 TWh tzv. zeleného plynu a v roce 2030 dokonce až 20 TWh. Je tedy potřeba začít co nejrychleji využívat potenciál této výrobní oblasti, kterým Česko disponuje. Konkrétně skupina EFG, která v Česku patří mezi průkopníkům v oboru, chce v příštích dvou letech investovat do pořízení tří nových jednotek na úpravu bioplynu na biometan, které mají spolu s EFG Rapotín BPS dodávat do sítě lokální biometan o celkové roční kapacitě přesahující 90 GWh. V provozu by tak měla mít skupina do roku 2024 celkem již čtyři jednotky výroby biometanu.