Růst mezd zpomalil, ve druhém kvartálu klesla průměrná mzda o 2,5 %

Vývoj průměrné mzdy v posledních letech

Podle statistik Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) průměrná mzda v ČR do roku 2009 rostla o 5 až 7 %, tedy přibližně o 1200 Kč. Během hospodářské krize v letech 2009 až 2016 růst klesl na 2 %. Poté se nárůst průměrné mzdy zvýšil opět na dřívějších 7 %. Pokles přinesl až rok 2020. Mezi lety 2015 a 2019 činil rozdíl mezi průměrnými mzdami dokonce 7658 Kč. Útlum ekonomiky růst mezd v tomto roce téměř zastavil – v meziročním srovnání na 3,6 % oproti 7 % v předchozích pěti letech. Kvůli zpomalení ekonomiky byla řada zaměstnavatelů nucena přistoupit ke zmrazení, či dokonce ke snížení platů svých zaměstnanců.

Jak rostly mzdy letos

Z údajů portálu Platy.cz vyplývá, že se započítáním bonusů a odměn vzrostla letos průměrná mzda o 4 %. Počátek roku 2020 se vyznačoval slabším růstem, který byl nejnižší od konce roku 2016. Údaje za 1. čtvrtletí 2020 však navazovaly na ekonomický vývoj předchozích dvou let, kdy růst kulminoval, a pak postupně uvadal. Průměrná mzda (34 077 Kč) vzrostla za první pololetí v porovnání se stejným obdobím roku 2019 o 5 %, ale vinou vyšší inflace byl reálný růst jen 1,4 %. Průměrná mzda se dokonce za druhé čtvrtletí tohoto roku snížila, a to o 2,5 %.

Průměrná mzda je ale hodnota spíše orientační. Na jejím základě nelze hodnotit, jak si čeští zaměstnanci skutečně žijí a jaký mají životní standard. Obecně totiž platí, že přes 60 % zaměstnanců průměrné mzdy nikdy nedosáhne. Reálnější údaje poskytuje medián, na jehož základě se posuzuje mzdová nerovnost v zemi. V ČR je průměrná mzda včetně odměn letos 41 953 Kč, medián je 37 500 Kč. Zajímavé jsou i údaje za čtvrtinu nejlépe a nejhůře placených zaměstnanců – zatímco čtvrtina nejhůře placených zaměstnanců v ČR letos vydělává v průměru 29 667 Kč, ti nejlépe placení vydělávají v průměru 50 000 Kč.

Mzdy rostly tam, kde potřebovali nové lidi

Průměrné mzdy v roce 2020 rostly především u zaměstnanců pracujících ve výrobě (o 10 %), telekomunikacích a v pojišťovnictví (shodně o 9 %). Dále si polepšili v oblasti bezpečnosti a ochrany, administrativy, energetiky, zemědělství a IT. Pokles mezd jsme naopak zaznamenali v realitách, pohostinství a stravování, zábavě, ubytování, rekreaci a kultuře, které restrikce v souvislosti s epidemií postihly nejvýrazněji.

Například v letošním roce patřila bezpečnost a ostraha mezi obory, kde se nábor nezastavil a mzdy rostly – v současné době je průměrná celková mzda včetně odměn v tomto segmentu více než 39 000 Kč a oproti loňsku vzrostla o 4,7 %. „Zaznamenali jsme zvýšený zájem ze strany uchazečů o práci, obměnila se i jejich struktura,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel SSI Group a dodává: „Například na ostrahu se hlásí mnohem více uchazečů z oblasti gastronomie, hotelových provozů a z cestovního ruchu. Mnohem lépe, než před pandemií covid-19, se nám také obsazují pozice recepčních administrativních budov.“

Z pohledu regionů se žádné velké překvapení nekoná – nejvyšší průměrná mzda je v Praze a v Jihomoravském kraji, nejnižší pak v krajích Karlovarském, Olomouckém a Zlínském. Zajímavější je ale meziroční porovnání – pokles mezd proběhl ve většině krajů, nejvýrazněji v kraji Libereckém, a to o 2,8 %. Naopak růst mezd jsme zaznamenali v 6 krajích, nejvýrazněji v kraji Ústeckém, o 2,4 %.

Vyhlídky do budoucna

Na příští rok se chystá řada úprav, které by měly změnit zdanění nebo odečitatelné položky. Vládou je již schválené zvýšení minimální mzdy – o 600 Kč na 15 200 Kč hrubého měsíčně od začátku příštího roku. Přestože se minimální mzda týká jenom nejhůř placených zaměstnanců, její zvýšení má vliv i na ostatní. Současně totiž roste i takzvaná zaručená mzda, která se od ní odvozuje a je určující v řadě profesí.

„Stavebnictví patří mezi obory, kterého se zvýšení zaručené mzdy rozhodně dotkne. A nejde jen o zvýšené personální náklady,“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway a vysvětluje: „Řešení koronakrize zatím vládní opatření přenášejí hlavně na živnostníky a firemní sféru, ale také kraje a obce. A ti všichni budou mít méně prostředků na investice, tedy i výstavbu.“

Takže i když se rekordních růstů mezd v příštím roce asi nedočkáme, minimálně na jeho začátku dostanou mnozí zaměstnanci přidáno. Celkově lze ale očekávat stagnaci, trendem zřejmě bude další přibližování mezd a platů, tedy odměňování ve státní a v soukromé sféře.