Studie: Zastoupení žen ve statutárních orgánech je nízké

Žena, která vládne leteckému průmyslu u nás: Ilona Plšková, generální ředitelka společnosti Aircraft Industries. Foto: Aircraft IndustriesČeská republika se zastoupením žen ve výkonných orgánech v celosvětovém srovnání nadále zaostává. Vyplývá to z výsledků v pořadí čtvrté studie Corporate Governance Center Deloitte nazvané Women in the Boardroom: A Global Perspective (Ženy ve vedení společností v mezinárodním měřítku). 

Studie Corporate Governance Center Deloitte zahrnující 49 zemí včetně České republiky popisuje snahu zvýšit zastoupení žen ve vedoucích pozicích. Největší genderová diverzita je tradičně v evropských zemích v čele s Norskem, Francií, Švédskem a Itálií. Na regionální úrovni byl nejmenší pokrok zaznamenán v zemích amerického kontinentu a asijsko-pacifického regionu. 

„Na jedné straně je pozitivní zjištění, že podíl žen ve výkonných orgánech společností se zvyšuje, nicméně počet žen na vedoucích pozicích v těchto orgánech zůstává velice nízký. Ačkoliv v ČR probíhala v posledních letech rozsáhlá diskuse, stále se jedná se o podobě směrnice, která by měla stanovit kvóty pro zastoupení žen v nevýkonných orgánech společností kótovaných na burze. Aktuální výsledky naší studie dokládají, že podíl žen ve vedení firem v ČR se meziročně téměř nezměnil a stále ve srovnání se světem zaostáváme,“ uvedl k výsledkům Jan Spáčil, vedoucí Deloitte Corporate Governance Centra v České republice. 

Studie poukazuje na řadu zajímavých skutečností. Například Dánsko má šestý nejvyšší počet žen ve statutárních orgánech společností, nicméně v našem žebříčku se pohybuje na nejnižších místech. „V Dánsku jsme bohužel nenalezli jediné představenstvo či dozorčí radu, jimž by předsedala žena. Dánsko přitom není jedinou zemí, kde takováto situace existuje,“ doplnila Jaroslava Ignáciková, advokátka v Ambruz & Dark Deloitte Legal, která je v týmu Deloitte Corporate Governance Centra v České republice. 

„Globální statistiky reflektují rozdílný přístup jednotlivých zemí. Například skandinávské země mají zavedeny důležité politiky, které ženám usnadňují zastávat posty ve statutárních orgánech, oproti zemím z asijsko-pacifického regionu, které obdobné politiky implementují velmi pomalu. Je tedy zřejmé, že nejen u nás existuje prostor pro zlepšování,“ dodala Jaroslava Ignáciková. 

Další poznatky vyplývající z průzkumu 

Představenstva v celém americkém regionu nejsou příliš genderově pestré. Počet žen ve statutárních orgánech společností v americkém regionu narůstá velmi pomalu.

• V USA je ve statutárních orgánech pouze 12 % žen, přičemž ženy zastávají pouze 3 % předsednických funkcí v těchto orgánech
• V Kanadě je v současnosti 13 % žen ve statutárních orgánech, avšak pouze v 6 % jsou ženy předsedkyněmi těchto orgánů.

Pokrok dosažený zeměmi EMEA se zásadně liší.

• Ve Velké Británii neexistují žádné kvóty pro zastoupení žen ve vedení společností, avšak ve všech sto společnostech indexu FTSE (Financial Times Stock Exchange) jsou ženy zastoupeny – v představenstvech a dozorčích radách je 16 % žen a 4 % předsedkyň.
• Francie zvýšila v roce 2014 kvóty na genderovou diverzitu ve vedení společností. V důsledku toho se počet žen ve statutárních orgánech neustále zvyšuje (aktuálně 30 %), na předsednických pozicích jsou 3 % žen.
• Itálie zavedla v roce 2011 kvóty pro „genderovou rovnováhu“. Díky těmto kvótám počet žen ve statutárních orgánech výrazně vzrostl a v současné době je v těchto orgánech 22 % žen, včetně předsednických funkcí.
• V Německu budou zavedeny povinné genderové kvóty od roku 2016, které se budou vztahovat na dozorčí rady přibližně 100 společností kótovaných na burze uplatňujících systém tzv. „kodeterminace“ (systém, kdy zaměstnanci mají právo podílet se na řízení společnosti). V současné době je ve statutárních orgánech zastoupeno 18 % žen, přičemž ženy zastávají také 4 % předsednických pozic.

Asijsko-pacifický region zaostává za ostatními zeměmi 

Genderová diverzita nejvýznamnějších asijských zemí dosahuje 6 % a je v celosvětovém srovnání na nejnižší úrovni. Pouze několik zemí regionu má zavedeny kvóty či jiná opatření zaměřená na tuto problematiku.

• V řadě indických společností se na předsednických pozicích začínají objevovat ženy. V současné době je ve statutárních orgánech 8 % žen a 3 % předsedkyň.
• V Hongkongu je ve statutárních orgánech kótovaných společností pouze 10 % žen, přestože ženy zaujímají téměř polovinu celkové pracovní síly.
• Přestože v Austrálii nejdou zavedeny žádné kvóty pro zastoupení žen ve statutárních orgánech nebo ve vedoucích pozicích, situace se postupně zlepšuje. V současné době je ve statutárních orgánech 15 % žen a 6 % předsedkyň.