Už jste slyšeli o Aditivní ulici? Opravdu existuje a najdete ji v Mohelnici
Názvy ulic vznikají různě, nejčastěji podle slavných osobností, v Mohelnici ale letos v srpnu pojmenovali novou ulici podle technologie. Její jméno odkazuje na aditivní technologie a firmu One3D, která zde od roku 2020 sídlí.
Inzerce
Pod pojmem aditivní technologie si laik mnoho nepředstaví, když ale zmíníme průmyslový 3D tisk, má většina lidí jasno. Ten průmyslový se však od běžného 3D tisku zásadně liší. Namísto tavení struny, ze které si sami vytisknete např. Malou píšťalku, výrobky pomocí aditivní technologie vznikají z prášku, působením laseru. A to nejen z plastového, ale i keramického nebo kovového. V Aditivní ulici najdete společnost One3D, unikátní technologické centrum v rámci střední Evropy. Název je odvozený z aditivní výroby (anglicky Additive Manufacturing). Zjednodušeně jde o přesný opak běžné průmyslové výroby. Obráběním se z dílů materiál odebírá, v tomto případě ale kus vzniká vrstvu po vrstvě, kdy stroj materiál naopak přidává.
„To, čím se tak zásadně liší aditivní technologie od všech ostatních, spočívá ve dvou věcech. Za prvé můžete navrhnout a vyrobit prakticky jakkoli složitý díl. A za druhé finální kus vzniká přidáváním pouze potřebného množství materiálu, nikoliv odebíráním přebytečné hmoty, takže vzniká mnohem menší množství odpadu,” říká Tomáš Dokoupil, CEO firmy.
Prášek, který průmyslová tiskárna nanáší ve vrstvách, nejčastěji spéká vysoce výkonný laser. Takto „vytištěné“ díly jsou díky své homogenitě odolné i vysoce funkční. A dokáží proměňovat celá průmyslová odvětví nebo lidské životy. Tato technologie se využívá k výrobě prototypových dílů, v posledních letech ale vznikají i finální kusy.
„Jedná se například o dentální komponenty náhrady zubů, ať už z kovu nebo z keramiky. Náhrady lebečních kostí i kloubů z titanových slitin a další komponenty lidského těla. Velké množství komponentů, jako jsou lopatková kola, trysky proudových motorů, dnes také využívá letecký průmysl nebo energetický průmysl. Prototypové díly najdeme v automobilovém průmyslu, ale také ve spotřební elektronice. Vyrábíme funkční prototypy celých světlometů,” vysvětluje David Paloušek, CTO společnosti.
Historie aditivní výroby spadá někdy do osmdesátých let. První technologie, která pracovala na principu vytvrzování fotopolymeru laserem, nazýváme stereolitografie. Dnes si lidé pod pojmem 3D tisk představí modely z filamentu, tedy plastové struny, kterou v tuzemsku proslavil Josef Průša se svými tiskárnami. Mezi hlavní aditivní technologie, které se používají v mohelnickém centru i po celém světě, patří Selective Laser Sintering, Multi Jet Fusion a Direct Metal Laser Sintering.
Zde malý slovníček:
- SLS (Selective Laser Sintering), která pracuje s plastovými práškovými materiály, nejčastěji s nylonem PA12. Ten je spojován pomocí laserového paprsku.
- MJF (Multi Jet Fusion), která také pracuje s nylonem, ale místo laseru využívá termálního působení.
- Direct Metal Laser Sintering (DMLS) pracuje s kovovými práškovými materiály, např. slitinou hliníku, které spojuje opět pomocí laserového paprsku.
Tyto moderní způsoby výroby jsou nejen šetrnější k přírodě a mají menší uhlíkovou stopu, ale zároveň generují mnohem méně odpadu. Materiál se zkrátka přidává jen tam, kde je potřeba. Ekologicky šetrný přístup je ostatně patrný i z dalších plánovaných aktivit ONE3D.
„Naše firemní kultura stojí na základech přijetí vlastní zodpovědnosti, což by vysvětlovalo i rčení: “Každý svého štěstí strůjcem”. Snažíme se být zodpovědní nejen k sobě samým a našim zákazníkům, ale také k přírodním zdrojům. Novou součástí našeho areálu bude zelená střecha a plánujeme také přírodní biotop, vlastní včelstvo či venkovní kanceláře,“ říká Filip Dokoupil CVO společnosti.
Potřebujete díly, které si umíte představit, ale nemáte je jak vyrobit? Nebo chcete jen zadat okrajové podmínky a nechat efektivní design dílu navrhnout pokročilými algoritmy? Teď už víte, kam vyrazit. V Aditivní ulici najdete všechny potřebné technologie a know-how na jednom místě.
Další článek: Saňové zkoušky aut se podobají crash testům, ale vyjdou mnohem levněji