V Česku je přes 300 tisíc nevyužitých plynových přípojek

„V 90. letech byla realizována rozsáhlá plynofikace a bohužel ty investice vycházejí vniveč,“ řekl předseda Rady Českého plynárenského svazu Miloslav Zaur. Masivní plynofikaci na konci tisíciletí podporovaly dotace Státního fondu životního prostředí. Někteří lidé ale poté od plynu odešli kvůli zdražování. Zaur v této souvislosti připomněl, že na dotace si mohly sáhnout pouze obce, které plynofikovaly minimálně 90 procent území. 

Stát investoval do plynofikace asi šest miliard korun, nyní však distribuční soustavu plně nevyužívá. „Příslušná ministerstva a Energetický regulační úřad by měly stanovit takové nástroje a pobídky, které by podpořily větší využití distribuční soustavy,“ řekl Zaur. Větším využitím plynové soustavy by podle něj klesla i cena plynu pro spotřebitele. „Je to jako ve vodárenství, čím více proteče soustavou kubíků plynu, tím levnější komodita pro spotřebitele bude,“ dodal. Řešením by podle něj mohla být úprava tzv. kotlíkových dotací ve prospěch plynových kotlů nebo snížení tzv. distribučního poplatku od ERÚ pro toho, kdo by odběr plynu obnovil. 

„Odpojování zákazníků od plynu je věc, která se řeší dlouho, ale ještě se nepřišlo na žádné funkční řešení. Nemůžeme zákazníky do připojení k plynu nutit,“ reagoval mluvčí ERÚ Jiří Chvojka. Podle něj by se ERÚ kvůli případnému zvýhodnění staronových odběratelů plynu mohl dostat do problémů s Evropskou unií, která by to mohla brát jako nedovolenou veřejnou podporu jedné části odběratelů. Uvedl nicméně, že do budoucna úřad chystá nové tarifní podmínky, které by se měly věnovat i této problematice. 

Mluvčí ministerstva Petra Roubíčková připomněla, že MŽP prostřednictvím tzv. kotlíkových dotací podporuje výměnu starých kotlů na pevná paliva za nové kotle jak na pevná paliva, tak na zemní plyn. Dodala, že MŽP by uvítalo, kdyby „mrtvé“ plynové přípojky byly aktivovány. 

Ministr životního prostředí Richard Brabec řekl, že resort se snaží v Bruselu prosadit, aby si v rámci nového Operačního programu Životní prostředí mohli obyvatelé nejvíce znečištěných regionů vybrat mezi moderními kotli nejen na uhlí a plyn, ale i na biomasu nebo jejich kombinaci. Dotované z fondů EU by podle něj mohly být všechny druhy. Pilotním projektem by se mohla stát Ostrava, Brabec o tom minulý týden jednal s ostravským primátorem. 

„My bychom rádi, abychom naším programem zasáhli co nejširší cílovou skupinu a víme, že v některých problematičtějších regionech, na Ostravsku a Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji, je kupní síla lidí slabší. Jinými slovy, kdybychom jim řekli: Ano, my vám zadotujeme kotel, ale bude jenom na plyn, tak mnozí z nich do toho třeba nepůjdou, protože neunesou provoz kotle při rozdílu cen. Snažili jsme se, aby ten okruh byl co nejširší a aby provoz bylo možné kombinovat, třeba biomasa – uhlí,“ řekl Brabec. 

Celkem je v Česku asi 1,69 milionu plynových přípojek, nevyužívaná je tedy zhruba pětina. V tuzemsku působí tři provozovatelé plynových distribučních soustav. E.ON Distribuce pokrývá Jihočeský kraj, Pražská plynárenská hlavní město. Ve zbytku republiky má oprávnění k distribuci plynu RWE GasNet.