Výsledky průzkumu na téma automatizace a robotizace v malých a středních firmách

Současný stav robotizace

Nejnižší úroveň robotizace v rámci zemí zařazených do průzkumu je v Maďarsku, kde jenom 11 % SME už vlastní průmyslový nebo kolaborativní robot. O trochu lepší situace je v Rumunsku, kde nějaký druh robotu vlastní 15,4 % oslovených firem. Následuje pak Polsko s 22,7 % robotizovaných SME podniků. Nejvíce robotů ze zapojených zemí je v České republice, kde je vlastní 23,3 % respondentů.

Ve všech zkoumaných zemích převládají roboty u středně velkých podniků, kde také dominují průmyslové roboty nad kolaborativními. U malých výrobních firem je však poměr průmyslových a kolaborativních robotů daleko nižší, ale specifické je pak Rumunsko, kdy je tento poměr skoro vyrovnaný.

Co si firmy od robotizace slibují?

Celkem není překvapením, že shodně ve všech zemích čekají firmy od robotizace zvýšení produktivity a ušetření nákladů, posílení konkurenceschopnosti společnosti a zvýšení výrobní kvality. V České republice i v Polsku vnímají firmy jako důležité také zkrácení dodacích lhůt a eliminací lidských chyb a posílení konkurenceschopnosti.

Výsledky podle typu aplikace

Nejčastěji robotizovanými procesy jsou montáže, balení a paletizace. Podívejme se na podrobnější čísla v jednotlivých zemích:

• V České republice je na prvním místě obsluha strojů (64,2 %), následně montáže (42,3 %), uchopování – (pick and place 37,1 %), balení a paletizace (32 %).
• V Maďarsku se plánují roboty používat nejvíce na: montování (27,6 %), balení a paletizaci (20,3 %), obsluhu strojů (14,7 %), malování (13,4 %), uchopování (pick and place 12,7 %).
• V Polsku vede balení a paletizace (39,6 %), dále obsluha strojů (37,6 %), montování (18,8 %), uchopování (pick and place 17,8 %).
• V Rumunsku vede montáž (57 %), následována uchopováním (pick and place 55,9 %), balením a paletizací (47,4 %), nakládáním a vykládáním (46,5 %).

Výsledky podle průmyslových odvětví

Největší poptávka po robotizaci je v těchto průmyslových odvětvích:

• Česká republika: potravinářský a tabákový průmysl (52,8 %), výrobci stavebních materiálů 30,2 %), zpracovatelé plastů a chemický průmysl (29 %), výrobci elektrických a elektronických výrobků (26,4 dřevařství a nábytkářství (25,8 %), textilní průmysl (24,6 %), automobilový průmysl (24,3 %), strojní a kovoprůmysl (22,2 %).
• Maďarsko má na prvním místě papírenský průmysl a tisk (47,5 %), dále výrobci stavebních materiálů (30,6 %), kovoprůmysl a strojírenství (30,5 %), chemický a plastový průmysl (23,6 %), dřevařství a nábytkářství (21,8 %).
• V Polsku vede papírenský průmysl a tisk (46,7 %), následovaný zpracovateli plastů a chemickým průmyslem (43,6 %), kovoprůmyslem a strojírenstvím (37 %), elektrikářským a elektronickým průmyslem (34,8), potravinářským a tabákovým průmyslem (31,3 %), dřevařství a nábytkářství (27,6 %), automobilovým průmyslem (23,5 %).
• V Rumunsku vede chemický průmysl a zpracovatelé plastů (44,4 %), dřevařství a nábytkářství
  (37,3 %), kovoprůmysl a strojírenství (35 %), zpracovatelé skla, keramiky, kamenů a minerálů (34,6 %).

Návratnost investice

Očekávaná návratnost investice (ROI) do robotizace je v České republice, Maďarsku i Rumunsku nejčastěji doba 2–3 let, zatímco v Polsku je to období 1–2 roků.

„Vývoj ve výrobním průmyslu stále více závisí na investicích do robotiky. Výrobní podniky ale vidí mnoho zábran, které je omezují v implementaci robotů. Pro nás, jakožto dodavatele technologií, je podstatné poskytnout argumenty, které přesvědčí management, že investice do robotizace se vyplatí. A že v současném stavu vývoje domácí i globální ekonomiky je robotizace řešením, které umožní společnostem dlouhodobý vývoj. Je tedy dobrou zprávou, že výrobci jsou stále více rozhodnuti pro kolaborativní roboty a to díky jejich výhodám, zejména bezpečnosti, flexibility aplikací a rychlosti implementace," uvádí Slavoj Musílek, generální manažer pro střední a východní Evropu společnosti Universal Robots.

Podrobnosti o průzkumu

Cílem průzkumu bylo zjistit současnou situaci kolem robotizace v malých a středních výrobních podnicích v daných zemích se zaměřením na vnímání potenciálu robotů, úroveň používání robotů, hlavní motivaci nebo překážky v robotizaci, záměry k investici v robotizaci a klíčové faktory ovlivňující investování do automatizace ad. Průzkum provedla na zadání společnosti Universal Robots nezávislá výzkumná agentura SC&C.

V Česku se zúčastnilo průzkumu 196 respondentů, v Maďarsku 180, v Polsku 300
a v Rumunsku 186 respondentů, kteří mají alespoň 1 funkční výrobní linku. V Polsku se výzkum uskutečnil v listopadu 2019, v ostatních zemích pak během března 2020. Ve všech zemích proběhl výzkum metodou CATI – telefonickým dotazováním respondentů a ukládání dat rovnou do počítače.

Za menší výrobní podniky se berou firmy s méně než 50 zaměstnanci, za střední pak do 250 zaměstnanců.